Článek
I když vlastně: Teď už pánové Babiš a Havlíček spolu s Okamurou, který sám sebe prohlásil za lídra opozice i oběť vlády u příležitosti odsouzení rasistické a diskriminační kampaně SPD, řeční při VobŠtrukcích ve sněmovně jedna báseň.
Vzpomínám si, že bývaly doby, kdy politika byla nudná a demokratická. Sem tam nějaký extremista, nad nímž jsme kroutili hlavou, pozvedli obočí a žili dál své obyčejné, všední, povětšinou spokojené životy. Když byl extremista hodně moc přes čáru, tak mu soud stranu zakázal, k něčemu ho odsoudil. A bylo. Občas někde vyvřela na povrch korupce. Ale lidé kradli, kradou a budou krást, protože člověk je hAlt tvor slabej, neznamená to však, že je to cajk. Ne nadarmo Ježíš tolikrát mluví o mamonu, bohatství, závislosti srdce člověka na něm. Viz například: Blázne, ještě dnes v noci zemřeš a čí bude to, co jsi nashromáždil?
Začaly závody s časem. Od uvedení prezidenta s kšiltovkou téměř nestíhám dění sledovat. On tak moc mluví a tak strašně maká. Pamatuji si, jak jsem při čtení zprávy o přejmenování Mexického zálivu na Americký zapomněl zavřít ústa. Tehdy mi to přišlo jako tragikomická ilustrace Trumpovy velikášské osobnosti a rétoriky. Nyní už se nesměju. Naštěstí prakticky nemusím informace ověřovat, jelikož si v hrubých rysech umím představit vzorce jeho jednání.
Dnes vládne světu extrémní množství (narcistických) psychopatů. Hezky o jedincích s poruchou osobnosti píše Koukolík v cyklu knih Vzpoura deprivantů. Tito jsou predisponováni geneticky, neprožili šťastné dětství, někdo z blízkých osob jim zničil duši. Jejich život a bezskrupulózní jednání by se dalo chápat jako pomsta lidem, společnosti. Nejhorší na tom celém je, že opravdové náklonnosti a lásky nejsou schopni ani směrem ke svým nejbližším.
Vše nasvědčuje tomu, že Donald Trump je grandiózní narcis. Struktura osobnosti se nemění, stejným člověkem byl i za svého prvního funkčního období, akorát tehdejší administrativa jej dovedla v rámci možností udržet na uzdě. To je pryč, obklopil-li se nyní svými obdivovateli, pochlebovači. Pravděpodobně dalšími psychopaty.
Narcista potřebuje být obdivován, neunese ani malou míru kritiky. Není-li obdivován, potřebuje alespoň pozornost, je jedno, zda pozitivní či negativní. Hlavně nějakou!
Nesnese prohru, tomu odpovídá reakce na prohrané volby a útok na Kapitol.
Psychopat nemá svědomí ani soucit, viz jeho postoj k transgender lidem ve věznicích, uprchlíkům apod. Biskupka, která jej při inauguračním kázání prosila o soucit zcela v souladu s biblickým poselstvím, musela zákonitě narazit. Chudák házela hrách na stěnu a perly před svině.
Že psychopati lžou, manipulují s realitou a přeceňují svoje schopnosti se i v případě krále Trumpa zdá být nad slunce jasné. Jako ilustrace poslouží výroky: Zelenskij je diktátor a Ukrajina začala válku. Tyto jsou zároveň typem testování hranic, narcisté permanentně zkouší, kam až mohou zajít. Druhá strana musí mít pevně nastavené hranice, jinak nedopadne dobře.
Nezapomínejme na to, že psychopat nemá sebereflexi a je přesvědčen o svojí nadřazenosti i o tom, že je nejchytřejší, nejinteligentnější. Nenapadne jej, že páteční schůzka dva (tři?) na jednoho v Bílém domě padesát minut před novináři by někomu mohla přijít zvláštní, jako předpřipravené divadlo.
Nikdy nedělá věci jen tak, vždy má cíl, výsledkem má být psychopatův prospěch. Peníze, moc, území, rozdrcení nepřítele…Většinou jim nestačí, že vyhrají, jsou destruktivní a protivníka mají potřebu zničit.
Někdy by se člověku chtělo smát tomu jednání umanutého vzteklého dítěte, kdyby nešlo o závažná témata. Přejme si, ať Trumpovo funkční období přežije svět s co nejmenšími škodami.
Trump není jediný, kdo podle mého názoru vykazuje rysy psychopatie. Braťa mají Fica. I na naší politické scéně bychom deprivanty našli. Kéž to máme na paměti, až půjdeme na podzim k urnám.
