Nafrčený biopunk pod Kovovým nebem

René Vaněk
Kovové nebe – Bodyportal 1
FANTOM Print 2024

A titulní ilustrace zajímavost ještě prohlubuje. Tak se pojďme mrknout, co se může pod takovým Kovovým nebem odehrávat.

Tyfus, to je to, co Kovové nebe zakrývá a odděluje od vnějšího světa. Tyfus je městský stát, který je doslova prorostlý biotechnologiemi. Od obří Matky, která se pod povrchem stará o produkci nových lidských zárodků, ale i mléka, kterým si můžete po ránu zalít müsli, přes výpočetní i zábavní techniku, až po dopravní prostředky nebo sazové tankery starající se o čistotu Kovového nebe, je vše spojením organických a neorganických součástí. Dokonce i dům může být více živým stvořením než jen pouhou stavbou a usínat za tlukotu jeho srdce nemusí být vůbec špatné.

A v takovém světě žije Theo, sám biotechnologicky vylepšený nadčlověk, jenž je součástí mohutné korporace SVS, která je v podstatě vládcem celého Tyfu. Své geneticky vylepšené tělo využívá jako vyšetřovatel zmíněné organizace a při jedné z jeho misí se s ním seznámí i čtenář. A díky němu a vyprávění v první osobě tak má posléze každodenní tyfský život jako na talíři. Stejně jako další podivný případ pana Zázračného, který v oblečku skautského vedoucího dokáže procházet i zdí.

Bodyportal sestává ze dvou knih, a tak autor nikam nespěchá a hodně se koncentruje právě na své biopunkové universum. Vlastní příběh tak občas stojí v pozadí a René Vaněk si naplno užívá průvodcovství po svém světě, který má očividně propracovaný do poslední detailu. Občas je až s podivem, kde všude se může propojit organika s technikou. Rozbitý domácí interkom s vyhnilou oční bulvou na místo kamery je jen jedním z nenápadnějších detailů. Samotné město je pak navíc mozaikovou mnoha čtvrtí, které jako by se zastavily v různých úrovních času a žijí si svým vlastním životem, stejně jako jejich obyvatelé, jejichž život je stejně drsný, jako je drsný svět kolem nich.

Ponurý a místy dekadentní, takový je život v Tyfu. Autor si tak pro čtenáře připravil i obrazy a scény, které mohou být díky svému expresivnímu a syrovému ztvárnění pro některé čtenáře hodně překvapivé, možná až náročné. Třeba takové erotické vystoupení obézní umělkyně s pseudonymem Železný Lotos většině lidí asi na sexuálním apetitu nepřidá. Na druhou stranu, to že působí v baru Olověná ústřice nedaleko náměstí bratří Čapků, je rozhodně pozoruhodné. A slovo pozoruhodné by se dalo použíti i u spousty dalších situací, scén a popisů.

Kovové nebe je rozhodně jedna z nejoriginálnějších knih, které jsem v poslední době četl. Je doslova prošpikovaná originálními nápady a autorův styl vyprávění je místy dost drsný a k některým součástem Tyfu se chová až sadisticky. Dokáže to ale vyrovnat občasnou narážkou a lehkým vtipem. Vždyť hlavou zločineckého podsvětí je pan Kašpárek.

V knize se mihne i pár postav, jejichž účast je zatím zahalená tajemství a očekávám, že naplno promluví až do finále ve druhém dílu, který bych si rozhodně nerad nechal ujít.

Skoro jsem zapomněl. Za zmínku stojí i krátká samostatná povídka na konci knihy. Onachron jen dokresluje, s jakou originalitou a péčí se René Vaněk svého vyprávění zhostil. Je to sice jen malý střípek, ale rozhodně stojí za pozornost.

Když zrovna neřeší banální kriminální kauzy, zabíjí čas hraním počítačových her, sledováním zvrhlých televizních show a požíráním hořkosladkých orchidejí. Bydlí pod Kovovým nebem, ostatně jako všichni v technologicky vyspělém a morálně pokleslém městském státě Tyfu. Zatímco si však Theo užívá radovánky s nekomplikovanou přítelkyní a prokládá je marným sněním o sofistikované kolegyni, dělá si jeho šéfka, ředitelka SVS, stále větší vrásky. Kdo za to může? Přece pan Zázračný. Zjevuje se zcela nečekaně a prochází zdmi, ale na obyčejný přízrak je až příliš hmatatelný. Bere si, co potřebuje, občas někomu vycucne mozek a zase stejně nevysvětlitelně zmizí. A především: správně by vůbec neměl existovat. Odkud se vzal, jaké informace sbírá a na čí příkaz pracuje?

Ředitelka SVS. vkládá naděje právě do Thea a jeho malé geniální kamarádky, kovové stonožky. Otázkou je, zda má vůbec někdo šanci uspět proti panu Zázračnému, přeludu ve skautské uniformě, od kterého se kulky odrážejí jako gumové míčky.

Vkročte s námi do ponurého světa Tyfu, kde ovzduším poletují hymenoptéry, po ulicích se prohánějí živoucí bio-auta, mobilní telefony mají vlastní vědomí a ekonomika leží na bedrech geneticky upravených hybridů. Ovšem nezapomeňte se každou chvíli ohlédnout, jestli nemáte za zády krvelačného Skautíka. Lov na nepolapitelný přízrak právě začíná.

Vydáno: 2024, Fantom Print
Počet stran: 320
Jazyk vydání: český
Autor obálky: Martin Kapošváry
Vazba knihy: měkká / brožovaná
Forma: kniha
ISBN: 978-80-7594-155-8

Další recenze a ukázky z knih najdete na: Henryweb.cz (Henry's SF&F web)