Článek
Hned od otevření hnědouhelného dolu v roce 1876 v něm nebyly nijak dobré těžební podmínky: neustále tu hrozil průnik metanu a provalení horkých podzemních pramenů. A skutečně, 3. ledna přesně ve tři čtvrtě na pět odpoledne, kdy zde pracovalo téměř 150 horníků, došlo ke katastrofálnímu výbuchu. Exploze byla tak silná, že způsobila lokální zemětřesení. Z celé odpolední směny se zachránili pouze čtyři horníci, kteří v okamžiku výbuchu pracovali pod oseckým hřbitovem a kterým se podařilo vylézt větrnou jámou.
V důsledku neštěstí zahynulo 144 osob: 140 horníků v dole, 2 osoby v troskách a poslední 2 osoby při záchranných a vyklízecích pracích. Většina obětí byla pohřbena v Oseku, menší počet v Duchcově. Toto neštěstí se stalo druhou největší hornickou katastrofou v České republice a největší důlní katastrofou v regionu Severních Čech v historii vůbec.
Jednou z hlavních příčin této důlní katastrofy byla skutečnost, že krátce před havárií nastoupil na důl mladý, nezkušený, ale velmi ambiciózní závodní dolu, inženýr Štěpán Beisser. Ten chtěl svým nadřízeným a majitelům ukázat, že je mužem na svém místě a zavedl drastické úspory: bezpečnostní práce (odklízení prachu, údržba větrání, atd.) byly považovány za „neproduktivní“. Navíc se v té době věřilo, že hnědouhelný prach není tak výbušný jako prach z černého uhlí.
Ačkoliv byl Beisser po výbuchu zatčen, soud ho nakonec osvobodil s tím, že nešlo o úmyslné zanedbání, ale o nešťastnou shodu náhod. Prostě – příčinou neštěstí byla „vyšší moc“. Ale co bylo hlavní - oficiální verdikt o „vyšší moci“ zbavil majitele dolu povinnosti vyplácet pozůstalým plné odškodné. To pak vedlo k dlouholetým soudním tahanicím i k demonstracím pozůstalých.
Zdroje:
Lidovky.cz fotogalerie https://www.lidovky.cz/orientace/historie-90-let-vybuch-nestesti-dul-nelson-osek-hornici.A240102_163023_ln_orientacer_hma/foto
Tehdejší Lidové noviny https://www.lidovenoviny.cz/file.aspx?n=LN-NOVINY&d=04.01.1934&e=LN1&p=LNA001
WIKIPEDIE:
