Článek
Pokud bychom měli zvolit jediný příběh, ze kterého dodnes mrazí v zádech svou extrémní nebezpečností, technickou absurditou a čistým adrenalinem, je to příběh útěku po drátech vysokého napětí z roku 1986.
Jeho aktéry jsou Robert Ospald (35 let) a Zdeněk Pohl (20 let), kterým hrozilo vězení a tak se rozhodli za každou cenu dostat na Západ. Napadlo je využít elektroenergetické sítě Československa, které byly propojeny s Rakouskem.
Jejich plán byl ve své jednoduchosti v podstatě geniální: vylézt na stožár vysokého napětí poblíž obce Šatov u Znojma a přeručkovat (respektive přejet) přes hraniční pásmo po drátech. Problém byl jen v jedné věci – chtěli využít zařízení v provozu, na kterém bylo smrtící napětí 380 000 voltů. Sebemenší chybička by tak znamenala jejich okamžitou smrt.
K přechodu hranice vzdušnou cestou použili vlastnoručně vyrobené kolečkové sedačky s kladkami, které nasadili na nejvyšší (zemnící) lano, které není pod proudem, ale drží statiku.
V noci v červenci 1986 vyšplhali na stožár. Kvůli krytí si vybrali noc, kdy zuřila bouřka a liják. Pohraničníci dole o nich neměli ani tušení. Oba muži se pomalu posunovali po laně ve výšce desítek metrů nad zátarasy a zoraným pásem. Jakýkoliv chybný pohyb nebo dotek s nižšími dráty by znamenal těžké popálení a smrtelný pád z výšky.
Je až neuvěřitelné, že se oběma mužům podařilo přejet až na rakouský stožár, slézt dolů a úspěšně utéct. Zůstalo po nich jen zařízení na zemnícím lanu, které ráno našli pohraničníci.
Dramatický útěk Roberta Ospalda a Zdeňka Pohla z července 1986 po uzemňovacím laně vedení vysokého nedaleko Znojma patřil k nejlegendárnějším příběhům železné opony. Po přechodu hranic do Rakouska vzbudil jejich čin obrovskou pozornost světových médií. A jak se jejich životní osudy vyvíjely dál?
Oba aktéři tohoto neuvěřitelného příběhu dodnes žijí.
Robert Ospald (video) se po útěku usadil ve Vídni, kde žije dodnes. Svůj příběh sepsal v autobiografické knize 380 000 voltů naděje. I v pozdějších letech se věnoval psaní a pamětnickým projektům mapujícím boj za svobodu, přičemž pravidelně spolupracuje s organizacemi jako Paměť národa nebo Český rozhlas, kde sdílí své vzpomínky a pohled na tehdejší režim.
Zdeněk Pohl žije také v Rakousku, ale na rozdíl od svého společníka zvolil tichý soukromý život a na veřejnosti se prakticky nevyskytuje.
Jedna z jejich sedaček dnes visí v berlínském Muzeu železné opony na Checkpoint Charlie. Druhou si Robert Ospald ponechal a s trochou recese zavěsil doma na zeď jako připomínku tehdejšího totalitního režimu.
Anketa
Tematicky příbuzné:
Zdroje:
