Článek
Průměrný počet dětí na ženu klesl na 1,28, přičemž hranice 2,1 dítěte je nezbytná pro zachování přirozené obměny populace bez započtení migrace. Jde o alarmující jev, který přinese do budoucna samá negativa, zejména v oblasti důchodové politiky.
Tento dramatický pokles přitom přichází po relativně úspěšných letech (kolem roku 2021), kdy česká plodnost patřila k nejvyšším v Evropské unii a blížila se k hodnotě 1,8. Co způsobilo takto prudký obrat a proč Češi odkládají či zcela přehodnocují rodičovství?
Hlavním spouštěčem prudkého poklesu v posledních letech byla kumulace ekonomických šoků. Extrémní vlna inflace, skokový nárůst cen energií a všeobecné zdražování životních nákladů. To vše je doprovázeno dlouhodobou krizí na trhu s bydlením. Kombinace astronomických cen nemovitostí, vysokých úrokových sazeb hypoték a prudkého růstu nájemného vytvořila situaci, kdy je vlastní či stabilní nájemní bydlení pro mladé lidi finančně nedosažitelné. A bez jistoty vlastního bydlení se většina párů do rodičovství nehrne.
Samostatnou kapitolu hraje věková struktura obyvatelstva - do hlavního reprodukčního věku se dostaly populačně slabší ročníky žen narozených v 90. letech. Zároveň pokračuje trend odkládání prvního dítěte do vyššího věku, jenže to s sebou přináší i vyšší míru neplodnosti. Za tímto trendem často stojí proměna životního stylu: mladí lidé se chtějí vzdělávat, cestovat a budovat kariéru. Česko má co dělat i v počtu předškolních zařízeních, zejména pro děti mladší tří let.
Současný propad porodnosti je doslova časovanou bombou pro náš sociální a ekonomický systém. Ubývá plátců pojistného a zvyšuje se počet seniorů. Česko pomalu vymírá a bez cizinců, například i těch z Ukrajiny, se prostě neobejdeme.
Anketa: Potřebuje Česko cizince?
Anketa
Zdroje:
