Článek
Matematika i volební zákon hovoří jasně: i kdyby k urnám dorazil jediný člověk a hodil do nich platný lístek, zastupitelstvo je zvoleno. Proto se nabízí legitimní otázka: nejsou takové volby jen zbytečným plýtváním papírem, penězi a časem volebních komisí?
Česko má s více než 6 200 samostatnými obcemi nejrozptýlenější samosprávnou strukturu v celé Evropě. Důsledkem toho je chronický nedostatkem lidí, kteří jsou ochotni obětovat svůj čas pro druhé. Přibližně ve třetině českých obcí kandiduje pouze jedno jediné uskupení. V stovkách z nich je navíc počet kandidátů rovný nebo dokonce nižší než počet volených míst. Proč tedy stát tam, kde je soupeření nulové, volby prostě nezruší?
Odpověď na to je jasná a nezpochybnitelná: v demokracii získává jakákoli veřejná moc své oprávnění vládnout výhradně skrze volební akt. Bez voleb by se ze zastupitelů stali pouze „dekretem jmenovaní správci“. Navíc i když kandiduje jediná strana, křížkováním určujete, kdo z kandidátů získá nejsilnější osobní mandát. V praxi pak právě tento výsledek často rozhoduje o tom, kdo se stane starostou. Kdybychom volby automaticky zrušili a kandidáty prohlásili za zvolené, případní voliči by ztratili možnost vyjádřit nesouhlas.
Komunální volby 2026 proběhnou už tento týden
Pokud v obci s jednou kandidátkou dorazí k urnám 70 % obyvatel, vysílají tím sousedé vedení obce jasný vzkaz: „Věříme vám, stojíme za vámi a máte naši podporu.“ Pokud je však účast například jen 15 %, nastupující starosta a zastupitelé získávají extrémně slabý morální mandát. Každý vnímavý politik ví, že nízká účast není jen lenost občanů, ale že to je to varovný signál, který může značit nevůli vůči tomu, jak se věci v obci vedou.
Shrnuto: i když se volby ve třetině našich obcí mění v rituál bez politického souboje, odevzdání hlasu pořád neztrácí smysl. Zůstává způsobem, jak dát sousedům na radnici najevo buď vděk za to, jak se o obec starají, nebo jim připomenout, že jejich práce bude i v následujících čtyřech letech pod drobnohledem.
Anketa
Zdroje:
