Článek
Matematika i volební zákon hovoří jasně: i kdyby k urnám dorazil jediný člověk a hodil do nich platný lístek, zastupitelstvo je zvoleno. Proto se nabízí legitimní otázka: nejsou takové volby jen zbytečným plýtváním papírem, penězi a časem volebních komisí?
Česko má s více než 6 200 samostatnými obcemi nejrozptýlenější samosprávnou strukturu v celé Evropě. Důsledkem toho je chronický nedostatkem lidí, kteří jsou ochotni obětovat svůj čas pro druhé. Přibližně ve třetině českých obcí kandiduje pouze jedno jediné uskupení. V stovkách z nich je navíc počet kandidátů rovný nebo dokonce nižší než počet volených míst. Proč tedy stát tam, kde je soupeření nulové, volby prostě nezruší?
Odpověď na to je jasná a nezpochybnitelná: v demokracii získává jakákoli veřejná moc své oprávnění vládnout výhradně skrze volební akt. Bez voleb by se ze zastupitelů stali pouze „dekretem jmenovaní správci“. Navíc i když kandiduje jediná strana, křížkováním určujete, kdo z kandidátů získá nejsilnější osobní mandát. V praxi pak právě tento výsledek často rozhoduje o tom, kdo se stane starostou. Kdybychom volby automaticky zrušili a kandidáty prohlásili za zvolené, případní voliči by ztratili možnost vyjádřit nesouhlas.
Komunální volby 2026 proběhnou už tento týden
Pokud v obci s jednou kandidátkou dorazí k urnám 70 % obyvatel, vysílají tím sousedé vedení obce jasný vzkaz: „Věříme vám, stojíme za vámi a máte naši podporu.“ Pokud je však účast například jen 15 %, nastupující starosta a zastupitelé získávají extrémně slabý morální mandát. Každý vnímavý politik ví, že nízká účast není jen lenost občanů - je to varovný signál, který značí skryté napětí, lhostejnost nebo tichou nevůli vůči tomu, jak se věci v obci vedou.
Shrnuto: i když se volby ve třetině našich obcí mění v rituál bez politického souboje, odevzdání hlasu pořád neztrácí smysl. Zůstává způsobem, jak dát sousedům na radnici najevo buď vděk za to, že se o obec starají, nebo jim připomenout, že jejich práce bude i v následujících čtyřech letech pod drobnohledem.
Anketa
Zdroje:
