Článek
Tak třeba nikdy jsem nepochopil co přesně je myšleno slovy „čobogaj, nebogaj, čáry něbogaj“, která se objevují ve vojenské pochodové písni „Na tu svatú Katerinu“. Je to pěkná píseň, o tom žádná, ale o čem se zpívá ve zmíněném popěvku je mi dodnes velkou záhadou.
Také mi nebylo dřív jasné, k čemu by mi měla být dobrá „pecka na zimu“ z písničky „Tancuj, tancuj, vykrúcaj“. Co s tou peckou bych měl jako dělat? Válet si ji pod jazykem, abych neměl hlad? Nebo ji dávat partnerce mezi kolena, aby během dlouhých zimních nocí nedošlo k jejímu nechtěnému otěhotnění? Ale možná šlo o jiný druh pecky, například ve smyslu pořádné pumelenice do tváře. Takové, po které vám zrudne celý obličej a teplo vám vydrží až do jara. Slovy nedokážu popsat mé překvapení, když jsem se dozvěděl, že se nejedná o pecku, ale o „piecku“, česky pec.
Velké potíže s pochopením textu jsem měl i u písně „Já do lesu nepojedu“. Jednak mi přišlo divné, že se „nějaké půrko prodává za dolar“, když dolary v době mého dětství byly v USA a u nás se platilo kačkami. Přece v českém lese se nebude platit americkou měnou. To dá rozum. Navíc jsem si nedokázal představit ani to „půrko“. Avšak i v tomto případě přišla doba, kdy mi bylo dovoleno prozřít, a „to půrko“ se konečně stalo „topůrkem“ a „dolar“ tolarem. Uff.
V kdysi populární písničce „Byl to Shane“, kterou zpíval svým nezaměnitelným basem Ladislav Vodička, mi zase nebyl jasný tenhle verš: „a unavenej na zem pad, žlutejch divy znám…“
Mimochodem, s touto písní mám spojenu jednu vzpomínku. Před mnoha lety jsme ji zpívali společně s bráchou na cívkový magneťák našich rodičů, na starý „magič“ B4, a protože nemám rád, když zpívám o něčem, čemu nerozumím, zeptal jsem se ho na význam zmíněného nejasného verše. Jen povytáhl obočí a prohlásil: „No, Číňani, vole, ne? Prostě ,žlutí‘ a jejich divy. Zřejmě uměli rychle střílet, vole“. S jeho odpovědí jsem si vystačil dalších 40 let. A možná bych vystačil až do smrti, kdyby mi někdo nešťastně nevyzradil, že v písni nešlo vůbec o Číňany, ale že správný text zní „a unavenej k zemi pad - k žlutejm diviznám“. Ach jo.
Na trampských vandrech jsme u táboráků také hodně zpívali písničky od skupiny Olympic. Obzvlášť žádanou hitovkou na kytaru byla píseň „Dej mi víc své lásky“. Jen mi nešlo na rozum, proč se v textu zpívá „Světlo zamknout v holou skálu“. Až po letech jsem se dozvěděl, že ve skále se nauzamykalo světlo, ale že se „skála sjížděla po zadku“. Snad je pro mne omluvou a pro vás vysvětlením, že to byla doba, kdy se texty písní nedaly sehnat na internetu jako dnes, a že jsme si je museli naposlouchat a během přepisu z pásky docházelo k častým chybám.
Víte, že všechna ta přeslechnutí mají dokonce své pojmenování? V lingvistice se nazývají výrazem mondegreen. Mondegreen je slovní hříčka, která vzniká záměrným či neúmyslným přeslechnutím nebo záměnou podobně znějících slov. Tento termín se často používá k popisu situací, kdy lidé slyší text písně nebo frázi a interpretují ji jinak, než byla zamýšlena.
Máte nějakou svoji písničku, u které jste komolili text? Dejte vědět v diskuzi. Ať v tom nejsem sám.
Anketa
Zdroje:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Mondegreen
