Článek
Na vrchu Modla se našly artefakty z období lužických popelnicových polí a doby laténské, na Holém kopci pak nálezy z doby halštatské. Nejznámějším z trojice vrchů je ale kopec Buchlov, na kterém stojí impozantní stejnojmenný hrad.
Mohutná středověká královská pevnost byla založena někdy v první polovině 13. století některým z českých králů, a jejím úkolem bylo střežit hranici Zemí Koruny České před vpády uherských hord. Současně plnila funkci střediska se soudní pravomocí a tzv. „loveckým právem“
vstup do hradu Buchlov
Lovecké právo, které přecházelo „z majitele (hradu) na majitele, a z rodu na rod“, tvrdě trestalo případy lesního pytláctví a nedovoleného lovu ryb. Jak takové soudní přelíčení s nešťastníky probíhalo?
Na jeho začátku byl dvěma holomky předveden hříšník před tribunál, který byl tvořen starostou a jedenácti přísedícími (z řad sedláků, fojtů a purkmistrů), aby mu byla přečtena obžaloba. Pokud se obviněný nepřiznal, bylo z něj přiznání vynuceno mučením. Pak byl obviněný odveden a soud se radil o jeho vině a výši trestu. Rozsudek byl předáván majiteli Buchlova ke schválení.
Obvyklým trestem tehdy bylo čtvrcení, případně zahrabání do země zaživa, probodení kůlem, upálení, vpletení do kola, zardoušení nebo oběšení. Lehčí formou trestu bylo useknutí prstu a nebo celé ruky, či vypálení cejchu do obličeje. Zcela výjimečně se odsouzený mohl dočkat mrskání metlami, vězení spojeného s těžkou prací a nebo s nařízenými platbami pro chudé, platy kostelům, nebo plat poškozeným…
Původně k vyneseným rozsudkům neexistovalo odvolání. Veškeré záznamy z jednání (žaloby, výpovědi, rozsudky) se archivovaly v „černých knihách“ (tzv. Smolné listy). Ještě za vlády Marie Terezie bylo pytláctví trestáno až deseti lety nucených prací, nejčastěji na stavbách vojenských pevností, nebo vypovězením ze země. Lovecký řád vydaný za císaře Josefa II. dokonce připouštěl zastřelení pytláka. Lovecké právo bylo zrušeno až císařským výnosem roku 1749.
Ale zpět k hradu Buchlov. Na stavbě hradu se, podle zdokumentovaných nálezů, podílela stejná kamenická huť, která v té době budovala klášter ve Velehradě.
věž Andělka
Do 14. století sídlili na hradě správci královské moci, tzv. „purkrabí“. Funkce purkrabího se rekrutovala z pozice hradního kastelána a hlavním úkolem purkrabího bylo zastupovat svého panovníka v případě, že se na hradě momentálně nenachází. Tento úřad mohli zastávat pouze členové nejvýznamnějších šlechtických rodů.
Někdy na rozhraní 14 a 15. století začal být hrad dáván moravskými markrabaty do zástavy královským věřitelům, takže ho například v letech 1406 až 1422 držel rod Liechtensteinů. Mimochodem, tento šlechtický rod, nejdéle vládnoucí u nás, pak držel i zámek v Lednici a zámek ve Valticích. Poté ho držela celá řada pánů, velmožů a šlechticů, ale vždy jen v zástavě.
pohled na typickou krajinu Slovácka
Prvními skutečnými soukromými majiteli hradu se stali až Žerotínové (roku 1518) a po nich rod Zástřizlů, kteří hrad vlastnili od roku 1542 dalších 100 let.
Typická válcová věž Andělka, která vznikla v první polovině 16. století, byla postavena právě za jejich vlastnictví hradu. V první pol. 17. stol. získali Buchlov Petřvaldové, jenže ti se už v první polovině 18. století stěhují natrvalo do nově vybudovaného zámku v Buchlově a hrad je tak v podstatě předurčen k zániku.
Posledními majiteli Buchlova se stali Berchtoldové z Uherčic, kteří jej vlastnili v letech 1800 až 1945. Byli to právě oni, kteří pro hrad skupovali velké množství přírodovědných sbírek, aby je mohli na hradu zpřístupnit veřejnosti. Jaké bylo asi jejich zoufalství, když v roce 1931 hrad zachvátil požár. Naštěstí tehdy poničil jen střechy.
hradní kostel na Buchlově
Hrad Buchlov se nalézá asi 11 km od Uherského Hradiště na Moravě, Z Brna přes Slavkov směrem na Staré Město je to do Buchlova necelá hodina jízdy autem (66 km)
Anketa
Zdroje:
WIKIPEDIE hrad Buchlov, Pytláctví
