Článek
Mimochodem: rod Lichtenštejnů působil hlavně v Mikulově po Přemyslovcích v letech 1249 až 1560. Valtice se stávají jejich novým rodovým sídlem; v nedaleké Lednici mají pouze letní a reprezentační sídlo.
Na barokní přestavbě zámku Valtice se podílel proslulý - a především v Brně velice známý - stavitel a architekt Jan Křtitel Erna. Návštěvník čtyřkřídlého barokního valtického zámku, který byl postaven na místě dřívějšího gotického hradu, se na každém kroku setkává s bohatou výzdobou interiérů, a to si většinu uměleckých děl odvezli Lichtenštejnové při svém úprku z Československa v roce 1945. Co nebylo odvezeno bývalými majiteli, vzalo za své při rabování po ukončení 2. světové války. Nenávratně tak zmizel původní mobiliář a vzácné gobelíny. Po válce část zámku sloužila jako tábor nucených prací pro ženy.
Stavebním unikátem zámku je údajně nejdelší chodba, která prochází jedním ze zámeckých křídel, ale veřejnosti je mnohem známější tamější obraz „Velká vápenka“ (správněji „Scéna kolem římské vápenky“), který byl krátce po sametové revoluci v roce 1989 předmětem mezinárodní soudní pře mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem
obraz od nizozemského malíře Pietera van Laera ze začátku 17. století
O co tehdy šlo: Obraz byl po zapůjčení Památkovým ústavem v Brně Wallraf - Richartzovu muzeu v Kolíně nad Rýnem na výstavu obrazů ve dnech 28. 8. až 17. 11. 1991 zadržován v Německu na základě předběžného opatření Zemského soudu v Kolíně nad Rýnem, vydaného na základě žaloby lichtenštejnského knížete Jana (Hanse) Adama II.
V žalobě se domáhal určení svého vlastnického práva k obrazu. Kníže požadoval vydání obrazu jako součásti lichtenštejnského majetku zkonfiskovaného v Československu po druhé světové válce na základě prezidentských dekretů Edvarda Beneše.
Všechny německé soudy však postupně dospěly k závěrům, že nemohou posuzovat poválečná opatření protihitlerovské koalice a rozhodovat o případech souvisejících s válečnými událostmi a následky druhé světové války. Zemský soud v Kolíně nad Rýnem tedy zrušil dne 9. 6. 1998 své předběžné opatření z roku 1991 a obraz se mohl vrátit do České republiky.
Soudní při tedy Česká republika vyhrála, a tak se po sedmi letech mohl vrátit obraz „Scéna kolem římské vápenky“ od nizozemského malíře Pietera van Laera ze začátku sedmnáctého století zpět do Valtic.
V této souvislosti je třeba poznamenat, že kníže si vůči České republice stále činí nároky ve výši miliardy švýcarských franků (21 miliard korun) za majetek konfiskovaný Lichtenštejnům.
K zámku navazuje rozsáhlý park z roku 1727, a i když není osazen okrasnými keři a dřevinami jako ten lednický (chybí mu rovněž vodní kanály a rybníky), jsou v něm alespoň umístěny velice zajímavé sochy a plastiky. Smutnou zajímavostí zámecké zahrady, která byla v 19. století upravena na krajinářský park anglického typu, je událost z konce války; tehdy v ní byli zastřeleni Rudou armádou údajní ruští zajatci - zrádci.
Za zmínku ještě stojí stálá expozice historických kočárů, která se nachází před vchodem do zámku v budově původně zámecké konírny. Pokud se už vypravíte do Valtic, určitě si nenechte ujít příležitost navštívit necelých 8 km vzdálenou Lednici. Tamější zámek je tím každoročně nejnavštěvovanějším u nás.
Zámek Valtice je v seznamu Národních kulturních památek ČR.
Anketa
Zdroje:
