Článek
Jean Louis Raduit de Souches se narodil ve francouzském přístavu La Rochelle. Již jako velitel dragounského pluku se vyznamenal při obléhání Švédy obsazené Olomouce. Uznávaným vojenským profesionálem se stal v roce 1645, kdy po bitvě u Jankova obsadila vítězná švédská vojska Jihlavu, Znojmo a řadu dalších moravských měst, a hrozilo, že vstoupí i do nedaleké Vídně.
Jean-Louis Raduit de Souches , (*16. srpen 1608, La Rochelle +12. srpen 1682, Jevišovice) velitel úspěšných obránců města Brna v roce 1645
J. R. Souches byl s malým oddílem ponechán v Brně (to mělo ze severu chránit Vídeň) a byla mu svěřena jeho obrana. K dispozici měl asi 400 vlastních vojáků, několik desítek studentů z brněnské jezuitské koleje, a především ozbrojené měšťany - celkem 1 476 obránců, s kterými úspěšně čelil po více jak tři měsíce útokům třicetitisícové švédské armády pod vedením generála Torstensona.
K jeho drtivému vítězství nad Švédy (při obraně města padlo pouze 250 obránců, naproti tomu zahynulo 8 000 útočníků) jistě přispěl fakt, že na začátku své vojenské kariéry bojoval Souches v řadách Švédů a dobře znal jejich strategii a mentalitu; ale v zájmu objektivity nelze nezmínit ani Torstensonovu zdravotní indispozici.
Jako energický a schopný generál se Souches rovněž uplatnil v četných bojích proti Turkům na Moravsko-Rakouském pomezí. Za zásluhy byl tento původně chudý francouzský šlechtic a konvertovaný katolík (původním vyznáním hugenot) povýšen do hraběcího stavu a stal se majitelem statku Jevišovice. Zde přestavěl tzv. starý zámek a v malé vsi Hluboké Mašůvky založil u léčivého pramene proslulé veřejné lázně. Krom toho v Brně kupuje r. 1646 známý renesanční Dům pánů z Lipé (Schwanzův palác) na náměstí Svobody.
Souches zemřel na svém zámku v Jevišovicích a je pohřben společně s manželkou v ochozu za hlavním oltářem v kostele sv. Jakuba.
náhrobek J. Souchese v kostele sv. Jakuba Brně
Na náhrobku z r.1727 jsou ve staroněmeckém jazyce vyryta tato slova:
„Postůj tiše, poutníče, chceš-li zvědět, který vojevůdce jest zde pochován. Jest to velký hrdina, známý daleko široko, jehož se nepřítel obával jako úderu hromu. Císař Ferdinand III. a Leopold I. poznali dosti za 38 roků jeho hrdinnou odvahu všude tam, kam ho poslali. Tento velký hrdina zmařil Švédům, kteří obléhali Brno a chtěli se zmocnit i Špilberku, jejich úmysly, když jako velitel posádky tasil svůj ostrý meč, a nejen, že osvobodil obě místa od nepřátel, nýbrž je i tak zastrašil, že z Moravy i Rakous a Čech museli před ním prchati, sklízejíce ostudu a výsměch…“
Na památku jeho skvělého úspěchu při obraně Brna byla na východním svahu Špilberku umístěna jeho bronzová busta, která se dívá směrem ke kostelu sv. Jakuba.
busta J. Souchese na Špilberku se dívá směrem ke kostelu sv. Jakuba
kostel sv. Jakuba, ve kterém je J. R. Souches pohřben se svou manželkou
Tím, že Brno uchránilo pod Souchesovým vedením hlavní císařské město, dostalo se mu od císaře Ferdinanda III. mnoha privilegií, které jeho postavení posílily tak, že v té době bylo považováno za neoficiální hlavní město Moravy. Na kdysi slavnou Olomouc, která Švédům podlehla během tří dnů, a která přišla za třicetileté války o téměř 90% obyvatel, zůstala role až druhořadého moravského města.
Co se týče postavení Brna, je potřeba dodat, že formální potvrzení hlavního města přišlo až o téměř sto let později od císařovny Marie Terezie.
Zdroje:
(původně napsáno pro web: https://mojebrno.jecool.net/inka–brno-dalsi-zajimavosti-souches.html)
