Článek
Třicetiletá válka začala v českých zemích a trvala od roku 1618 do roku 1648. Na počátku stál konflikt mezi protestanty a katolíky.
Kdo proti komu bojoval
Náboženský spor vyústil ve válečný konflikt v několika zemích, přičemž proti sobě stáli habsburkové (Španělsko, Nizozemí, Svatá říše římská) a protihabsburské státy pod vedením Francie, která měla obavy z vlivu sousedních habsburských států.
Defenestrace 1618
Válečný konflikt odstartovala 23. května 1618 defenestrace, kdy nespokojení zástupci protestantských stavů vyhodili z okna Pražského hradu habsburské místodržící, kteří byli katolíci. Čeští stavová se tehdy naplno vzbouřili proti vládě Habsburků, což vyústilo ve vznik direktoria tvořeného 30 direktory reprezentujícími každý stav (panský, měšťanský, rytířský). V listopadu 1619 byl zvolen Fridrich Falcký a vláda direktorů skončila.
Ke konci první válečné fáze 8. listopadu 1620 proběhla bitva na Bílé hoře, kde proti sobě stálo vojsko českých stavů s armádou Katolické ligy a císaře Ferdinanda II. Ta je označována za konec stavovského povstání, jehož vůdci byli popraveni katem Janem Mydlářem 21. června 1621 na pražském Staroměstském náměstí. Dnes je událost známá jako ‚‚poprava 27 českých pánů’’, přestože většina z nich byli měšťané.
Úseky třicetileté války
- válka česko-falcká (1618-1623)
- válka dánská (1625-1629)
- válka švédská (1630-1634)
- válka švédsko-francouzská (1635-1648)
Útok Švédů v Čechách
Po vyčerpávajících bojích se začaly v roce 1644 vést diplomatické debaty. Na jaře 1648 vznikla předběžná dohoda míru, se kterou však nesouhlasili Švédové, což snahy zastavilo. Švédská armáda vtrhla 16. července 1648 do Prahy a rozpoutaly se boje hlavně v okolí Karlova mostu. Toho roku měla ovládala velkou část Čech a Moravy. Na pražském území setrvali několik měsíců.
Dne 14. října 1648 byl podepsán Vestfálský mír, jehož výsledkem bylo, že Čechy zůstaly katolické. Třicetiletá válka byla u konce. Švédové ale zůstali v pražských ulicích až do konce října.
Důsledky války
V Čechách zemřela přibližně třetina obyvatelstva, střední Evropa celkově přišla asi o 30 % obyvatel. Zaniklo množství hradů, církevních staveb i celých obcí, země byla zpustošena a značně postižené bylo také hospodářství. Vyvrcholilo druhé nevolnictví, což vedlo ke vzpourám sedláků a rolníků. Patent o zrušení nevolnictví vydal až Josef II. v listopadu 1781 a ke zrušení roboty došlo až roku 1848.
Jaké zbraně se používaly
Z chladných zbraní se během třicetileté války hojně využívala píka, dýka či halapartna a také poboční zbraně jako kord, šavle a palaš (dlouhý meč). Palné zbraně se hodily zejména jezdectvu. Jak napovídá název, mušketýři používali muškety, které se nabíjely vepředu. Populární byly také arkebuzy (malá děla), kolečkové pušky a pistole.
