Článek
Malá doba ledová
Již v druhé polovině 16. století začalo v Evropě docházet k dramatickým změnám klimatu. Období, které vědci nazývají malou dobou ledovou se začalo připravovat na svůj vrchol. Zimy byly stále delší, léta kratší a deštivá. Od roku 1570 do druhé poloviny osmdesátých let 17. století poklesla průměrná teplota v Evropě o dva až tři stupně. Evropu to zásadně proměnilo. V Itálii i ve Španělsku běžně sněžilo a v Londýně se zase začaly pořádat trhy na zamrzlé Temži.
Není příliš těžké si představit, jak katastrofální následky tyto změny měly. Tehdejší společnost ještě nebyla industrializovaná a byla zcela závislá na tradičním zemědělství. Změna evropského klimatu ale vedla ke značnému poklesu výnosů. Mnohokrát se stalo, že dlouhá období prudkých dešťů následovaná extrémním suchem vedla ke zničení veškeré úrody v regionu. Výsledkem byly hladomory a ceny potravin rostly do závratných výšin. Celé toto období bylo přitom velmi dlouhé a od roku 1570 trvalo plných osmdesátých let, než se sklizeň vrátila na svoji původní úroveň. Vše ale neskončilo ani v druhé polovině 17. století. Extrémní výkyvy pokračovaly i v následujících dekádách. Tak to přišel i rok 1709.
Zima v roce 1740.
Krutá zima roku 1709
Kroniky z celé Evropy nám podávají svědectví o tom, že Evropu sevřela přírodní katastrofa doslova biblických rozměrů. Tehdejší zima je dodnes považována za nejkrutější v celém novověku. Zmíněné záznamy z kronik jsou podobné bez ohledu na město a zemi ve kterých byly sepsány. Údajně docházelo k tomu, že ptáci umrzali během letu a padali k zemi. Lidé byli nuceni pálit svůj nábytek, aby se alespoň trochu zahřáli a hospodáři rozdělávali ohně ve stájích, nebo bez nich by mráz pozabíjel všechna domácí zvířata. To se samozřejmě v mnoha případech stalo.
Pokud se někdo odvážil v takové zimě cestovat, běžně překračoval zmrzlé lidské ostatky. Zvláště podobné informace máme z Francie, kde v té době vládl slavná Ludvík XIV., tedy Král Slunce. Ten podle všeho zachránil tisíce lidí, když dal příkaz k tomu, aby se na ulicích zdarma rozdávaly teplé nápoje a polévky. I tak ale Paříž přišla během zimy v roce 1709 asi o 24 000 svých obyvatel. Počet obětí v celé Evropě, pokud započítáme i oběti následného hladomoru a epidemií souvisejících s celkovou situací, je odhadován na víc než jeden milion. Rekordní zima přišla navíc v době, kdy se kontinent ještě úplně nevzpamatoval z hrůz třicetileté války, která skončila jen o 60 let dříve.
Nečekané dopady
Ze zpětného pohledu je zajímavé sledovat, jaké společenské změny přineslo v Evropě celé toto chladné období. Dalo by se říci, že i díky němu se Evropa během tří generací proměnila k nepoznání. Na jednu stranu dost možná přispěla malá doba ledová k vypuknutí zmíněné třicetileté války. Lidé taky bohužel až příliš často vinili za změny klimatu nadpřirozené síly, a právě proto byla tato éra jakousi „zlatou dobou“ čarodějnických procesů.
Současně se ale postupně objevovalo stále více lidí, kteří se rozhodli s nepříznivými okolnostmi bojovat úplně jinak. Objevovaly se nové pěstitelské postupy, byly šlechtěny nové odrůdy a dost možná poprvé od konce antiky se Evropa ve své většině obrátila k vědě. Lze proto říci, že zima podpořila osvícenství a umožnila Evropě stát se na dlouhou dobu dominantní silou na planetě.
Podmínky, ve kterých museli Evropané přežít zimu roku 1709 si ale nikdo z nás asi neumí představit. Jestliže se tedy v předpovědi počasí objevuje, že na letošní Vánoce přijde mráz, buďte si jisti tím, že v porovnání s rokem 1709 to bude pořád velmi příjemné počasí.
