Článek
Třicetiletá válka je jednou z největších skvrn na historii Evropy. A stejně jako mnoho válek v našich dějinách, i tato byla spjata s náboženstvím. Nutit někoho k víře, kterou přijmout nechce, už se mnohokrát ukázalo jako ten nejhorší možný krok ze všech. Třicetiletá válka ale byla spojena i s nespokojeností prostých lidí s jejich vládou, v Česku pak zejména s habsburskou nadvládou.
Konflikt ale eskaloval a zapojilo se do něj mnoho evropských států, které spolu prakticky nepřetržitě válčili po dobu dlouhých třiceti let. Jedním z nejkrutějších období třicetileté války bylo období nazývané jako švédská válka. Švédská vojska v té době doslova pustošila Evropu a jejich bojovým výpadům se nevyhnuly ani země Koruny české.
Krutost švédských vojsk zažilo mnoho měst na našem území a těsně před koncem války okusila jejich bezohlednost i Praha. Švédská vojska ji totiž několik týdnů obléhala a když se jim pak podařilo dostat se do města, odvezli odtud mnoho vzácných děl. Navždy tak z našeho území zmizely cenné obrazy a jiná umělecká díla. Švédi si odvezli i největší rukopisnou knihu na světě známou jako Codex gigas nebo také Ďáblova bible. Mezi jejich další lup ale patřil i slavný meč Jana Žižky z Trocnova.
Jan Žižka z Trocnova je dodnes vzpomínán jako velký vojevůdce, který se postavil na stranu chudého a prostého lidu proti mocichtivé šlechtě a systému tehdejšího státu. A právě jeho meč byl připomínkou toho, že Češi se nevzdávají a jsou ochotni za svůj stát bojovat i v době největšího temna. A kvůli Švédskému vpádu do Čech v první polovině 17. století jsme během třicetileté války o tento poklad přišli.
Nyní se ale Žižkův meč vrací do Česka. Bohužel jen na chvíli. Švédové se totiž uvolili, že nám v rámci výstavy tento meč zapůjčí. Vše, co nám tenkrát jejich vojska ukradli, nám totiž nikdy nebylo vráceno. Švédové považují jak Žižkův meč, tak Ďáblovu bibli i další cenná díla ukradená na území zemí Koruny české za svá. I přes dlouholeté snahy se do Česka z jejich loupežné výpravy vrátilo jen několik rukopisů.
A nyní se máme cítit poctěni, že nám Švédové zapůjčí na výstavu meč, který kdysi býval náš a je symbolem naší odvahy? Meč jednoho z největších českých hrdinů by se měl do naší vlasti vrátit natrvalo. Je zcela zcestné, aby ukradená díla nadále zůstávala ve Švédsku. Jenže o tom nechce Švédsko ani slyšet. A tak se zřejmě budeme muset spokojit s replikami, kterých se dostalo například Ďáblově bibli, a když nám občas Švédi něco zapůjčí, budeme jim za to vděční. No není to paradox?
Zdroj:
