Hlavní obsah
Lidé a společnost

První Čech, který uspěl v Americe, byl otrokář původem z Mělníka

Foto: Pixabay

Cesta za oceán byla v 17. století ultimátním dobrodružstvím

V době, kdy Kryštof Kolumbus doplul do Ameriky, vládl v Čechách Vladislav II. Jagellonský. Vydal se v té době do Ameriky někdo z našich zemí? Víme, kdo byl tím prvním Čechem v Novém světě?

Článek

První doložený Čech

Mluvíme-li o prvním Čechovi v Americe, máme samozřejmě na mysli prvního doloženého Čecha. Nemůžeme vyloučit, zda se nenechali někteří dobrodruzi z našich luhů a hájů najmout na lodě mířící do Ameriky v prvních letech po Kolumbově výpravě. Také se to už s největší pravděpodobností nikdy nedozvíme. Tím prvním, o kom prokazatelně víme, že pocházel z Čech a zanechal po sobě v Americe stupu, byl pražský Žid jménem Joachim Gans. Ten se v roce 1585 účastnil slavné objevitelské výpravy Williama Raleighe do divočiny.

Druhou známou osobností českého původu v Americe (a vzhledem k tomu, že Židé byly chápáni jako samostatný národ, tak podle některých interpretací prvního Čecha vůbec) byl jistý Augustine Herrman, tedy Augustin Heřman. Ten se podle všeho narodil v roce 1621 v obci Mšeno u Mělníka a o jeho dětství či mládí žádné informace nemáme. Z mlhy historie se vynořuje až později v holandském Amsterdamu.

Herrman nebyl žádný tuctový člověk, tím si můžeme být zcela jistí. Plynule ovládal několik jazyků a měl také velký umělecký talent. Ten dokázal přetavit do práce kartografa. Amsterdam byl v první polovině 17. století skutečně kosmopolitním centrem Evropy, která se však utápěla v hrůzách třicetileté války. Augustin Hermann se vydal do Ameriky a prokazatelně tam byl v roce 1644. A právě tady začíná příběh jeho skutečného úspěchu.

Foto: Jacques Reich (based on an earlier engraving by another artist), Public domain, via Wikimedia Commons

Augustine Herrman - Augustin Heřman

Augustin Herrman v Americe

V Novém Amsterdamu, tedy v dnešním New Yorku, si založil obchod s kožešinami a tabákem. Herrman neměl zjevně talent jen na jazyky nebo kreslení map, byl také zdatným obchodníkem a brzy svůj byznys rozšířil i o další komodity. Kromě toho začal zastupovat Holanďany při jednáních s Angličany. Díky svým schopnostem se stal dokonce členem poradního sboru guvernéra. Začal také skupovat nemovitosti a brzy byl majitelem podstatné části dnešního New Yorku.

Do svého portfolia brzy přidal další položku: otroky. Stal se také majitelem fregaty, která ve službách Nizozemska přepadávala španělské obchodní lodě. Nabízí se i interpretace, že si Čech Herrman užíval přepadávání španělských lodí i proto, že Španělsku vládli Habsburkové. To už ale asi nezjistíme.

V roce 1650 se oženil s Holanďankou Jannetje Verlettovou, poté ale začaly následovat spíše špatné zprávy. Ozvali se jeho věřitelé a znepřátelil si i guvernéra, svého bývalého spojence. Výsledkem byl Hermannův bankrot. V té době se mu narodil první syn. Poté ale vypukla válka Holandska s Anglií a zkušený Herrman se Holanďanům hodil jako vyjednavač. Dluhy mu byly odpuštěny a vydal se coby vyjednavač do anglického Marylandu.

Tam se dokonce i s rodinou přestěhoval když pochopil, že u Holanďanů už příliš velkou budoucnost nemá. Existuje legenda, že z holandského zajetí uprchnul skokem na koni přes hradby. V Marylandu se opět začal věnovat kartografii a vytvořil mapu Marylandu a Virginie, která se používala ještě v 19. století.

Existuje také teorie, že jméno známé zátoky Chesapeake je vlastně památkou na Herrmana coby zkomolenina slova Czechspeak. Ve skutečnosti je ale původ tohoto slova odvozen pravděpodobně od slova Chesepian označujícího místní indiánský kmen.

Herrman Angličanem

Na anglickém území dostal Herrman odměnou za zmíněnou mapu novou půdu a opět se mu začalo dařit. Pravděpodobně přitom začal více vzpomínat na domov, neboť usedlosti na svém území pojmenovával třeba jako Bohemia Manor, Little Bohemia, Three Bohemia nebo Bohemia Mills. Z řeky Oppoquimini se stala Bohemia River. ¨Dokonce v této době uvažoval o tom, že na svém území vytvoří velkou českou kolonii složenou z emigrantů, kteří opustili Čechy po Bílé hoře. Na to už ale od té doby uteklo příliš mnoho vody.

Z Herrmana byl úspěšný, bohatý muž. Jeho druhé manželství, které uzavřel po smrti své první a milované ženy šťastné nebylo. Nejstarší syn se stal dokonce členem radikální protestantské sekty labadistů. Synovi ve slabé chvíli přislíbil určitý kus země pro tuto sektu, což později musel na základě soudního rozhodnutí skutečně dodržet, byť proti své vůli.

Augustin Herrman zemřel po bohatém a dobrodružném životě v roce 1681 a dnes má portrét s Senátu státu Maryland a je po něm pojmenovaná silnice. I jeho potomci se často zapojovali do politického života v Marylandu, třeba jako senátoři nebo guvernéři.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz