Článek
Role britského obchodního loďstva ve druhé světové válce
Britské obchodní loďstvo během druhé světové války fungovalo doslova jako krevní oběh celého impéria. Nešlo o vojenské námořnictvo v uniformě, ale o flotilu civilních nákladních a osobních lodí, jejichž každodenní úkol byl prostý, ale zároveň zcela zásadní. Obchodní lodě musely dovážet potraviny, uhlí, ropu, munici, tanky, letadla i suroviny z celého světa do Británie a na jednotlivá bojiště.
Dokud se tyto lodě hýbaly, Británie žila. Kdyby se hýbat přestaly, hrozilo by naprosté zhroucení válečného úsilí. Úspěch či neúspěch obchodního loďstva bylo stejně významným strategickým faktorem jako armáda, letectvo nebo Královské námořnictvo. Světové oceány byly jejich arénou, v níž se nepřátelské ponorky, hladinová plavidla a letadla snažily ostrov odříznout a obchodní loďstvo i s doprovodem námořnictva se naopak pokoušelo tuto tepnu udržet průchodnou.
Pro nás je zajímavé, že v řadách britského obchodního loďstva (Merchant Navy) působili i někteří Češi.
Památník příslušníků obchodního loďstva za druhé světové války.
Doktor Erich Posner alias Alois Semilský
Erich Posner se narodil v roce 1910 do německy mluvící židovské rodiny v Karlových Varech. Vystudoval medicínu a působil v Baťově nemocnici ve Zlíně. V roce 1939 i na něj začaly dopadat protižidovské zákony. Rozhodl se proto pro emigraci a dostal se do Velké Británie. Tam se přihlásil do tvořící se exilové armády, protože ta ale měla lékařů v té době dost, přijat prozatím nebyl.
Právě proto se doktor Erich Posner přidal k obchodnímu loďstvu. Sloužil v něm v období od září 1940 do července 1943. Během této doby se plavil do jižní Afriky, do Malajsie, Singapuru a nejednou byla jeho loď ohrožena nepřítelem. V roce 1943 se připojil k RAF a působil jako lékař u 313. československé stíhací perutě. Po válce se vrátil do vlasti ale v roce 1948 opět uprchl do Velké Británie, kde provozoval lékařskou praxi. Pod pseudonymem Alois Semilský sepsal také své paměti nazvané Plavby za dobrou nadějí.
Doktor Karel Sperber
Doktor Karel Sperber měl osud velmi podobný tomu, který potkal Ericha Posnera. Šlo také německy mluvícího občana židovské národnosti a o lékaře, který také pracoval v Baťově nemocnici ve Zlíně. Ne náhodou šlo o blízké přátele. I on emigroval do Anglie, a i on byl pro nadbytek lékařů prozatím v československé armádě odmítnut. Nechal se proto zaměstnat u liverpoolské společnosti Alfred Holt & Co., India Buildings a nalodil se na loď SS Automedon.
Doktor Karel Sperber. Non-free use rationale guideline, Wikipedia (https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Non-free_use_rationale_guideline)
V září 1940 vyplula loď z Británie na Dálný východ, kam však nikdy nedoplula. Lze říct, že doslova vstoupila do historie. Těžko říct, co o tom Karel Sperber věděl, ale na palubě bylo i několik balíků přísně tajné pošty pro britské dálněvýchodní velení. Nacházely se zde detailní informace o síle britských sil na Dálném východě, plány obrany Singapuru, dešifrovací tabulky a řada dalších důležitých informací.
Dne 11. listopadu 1940 loď Automedon narazila asi 500 km severozápadně od Sumatry na německého korzára, tedy křižník maskovaný jako nákladní loď. Jednalo se o křižník Atlantis. Automedon byl potopen, posádka zajata a pošta zabavena. Němci informace předali Japoncům a podle mnohých i na jejich základě učinili rozhodnutí o útoku na západní síly v Asii a Pacifiku.
Zajatci včetně doktora Sperbera byli následně vysazení v Bordeaux a přes několik zajateckých táborů se jako žid z protektorátu dostal Karel Sperber do Osvětimi. Naštěstí se ale dočkal konce války a poté opět nastoupil na britskou obchodní loď.
Zdroje informací: https://zam.zlin.eu/objekt/276-mudr-karel-sperber
