Hlavní obsah

Měl Karel IV. skutečně v držení „kopí osudu“? A kam se relikvie s údajnou magickou mocí poděla?

Foto: Gerard de la Vallée, Public domain, via Wikimedia Commons

Scéna probodnutí Ježíšova boku setníkem Longinem.

To, že byl Karel IV. sběratelem posvátných relikvií, ví asi každý. O něco méně známý je ale fakt, že měl v držení i jeden z nejcennějších předmětů celého křesťanského světa: mýtické „kopí osudu“.

Článek

Kopí osudu

Kopí osudu znají i ti, kdo jinak nejsou znalí biblických příběhů a na ně navazujících křesťanských legend. Tento artefakt se totiž objevil v nejednom filmu, knize či videohře. Nás ale zajímá jeho původní podstata. Kopí osudu je také někdy označováno jako „Longinovo kopí“.

Název odkazuje na postavu římského setníka, který podle křesťanské tradice velel popravčí četě na Golgotě. Přestože samotné Janovo evangelium konkrétní jméno vojáka nezmiňuje a hovoří pouze o tom, že „jeden z vojáků probodl Ježíšovi bok kopím, a hned vyšla krev a voda“, později bylo vojákovi dáno jméno Longinus. Podle legendy trpěl tento voják oční vadou a poté, co mu Kristova krev stříkla do očí, se zázračně uzdravil. Z Longina se stal později mučedník.

Zatímco ostatní relikvie spojené s umučením jako hřeby nebo trnová koruna symbolizovaly Kristovo utrpení a pokoru, kopí bylo zbraní. Asi proto bylo ve středověku vnímáno jako artefakt, který dává svému držiteli skutečnou moc, která nepochází z tohoto světa. Není divu, že by jej chtěl mít v držení každý.

Foto: photograph by René Hanke (GFDL), CC BY-SA 3.0 <http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

Kopí, které je dnes v Hofburgu ve Vídni.

Karel IV. a vzácný artefakt

Podle pověstí měli kopí ve svém držení třeba císař Konstantin nebo vůdce Hunů Attila. Později pak především Karel Veliký. Po něm pak artefakt dědili římští císaři a tak se dostalo do rukou Karla IV.

Tahle relikvie byla ústředním předmětem říšského pokladu, který Karel nechal uložit na Karlštejně. Kopí zde bylo uchováváno v kapli sv. Kříže v luxusní schránce. Jednou ročně bylo potom v Praze na dnešním Karlově náměstí (tedy tehdejším Dobytčím trhu) ukazováno poutníkům při slavnostech „ukazování ostatků“. Mimochodem, byl to právě Karel IV., který v roce 1354 dosáhl u papeže ustanovení zvláštního církevního svátku: Svátku Kopí a hřebů Páně. I kolem tohoto kopí chtěl Karel IV. vystavět „Nový Jeruzalém“, tedy Prahu dle svých představ.

Další osudy kopí

České země opustil tento předmět v době, kdy jej nechal Zikmund Lucemburský převést do Norimberku, aby ho uchránil před chaosem husitských válek. Poté jej převzali Habsburkové a kopí skončilo ve Vídni, kde je i dnes. Po jistou dobu jej měli v rukou i nacisté.

Je to jistě zajímavý artefakt, ale to pravé kopí, které probodlo bok Ježíše na kříži, to není (pokud tedy nějaké kdy existovalo). Proč? Protože bylo podle moderních studií vyrobeno v 8. století. Koneckonců, další kopí osudu je v Římě, jiné v Arménii atd.

Podstatné ale je, že Karel IV. v jeho moc věřil a po jistou dobu se v jeho očích stala Praha místem, které se proměňovalo v mýtický Nový Jeruzalém. Kde jinde než v prostoru, kde se nachází posvátná relikvie takového „kalibru“?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz