Článek
Seznámení s Marií Elektou
Pozdější řeholnice Marie Elekta se narodila v roce 1605 v Itálii jako Kateřina Tramazzoliová. Když jí bylo 21 let, vstoupila do kláštera bosých karmelitek ve svém rodném městě Terni. Od této chvíle používala jméno Marie Elekta. Ve svém řádu si vybudovala významné postavení a byla pověřena úkolem vybudovat nový klášter ve Vídni. Stalo se tak na žádost samotného císaře Ferdinanda II. a jeho manželky Eleonory.
Cesta přes Alpy byla náročná sama o sobě, v době zuřící třicetileté války o to více. Ve Vídni následně strávila čtrnáct let, z toho pět jako převorka. Poté zakládala další klášter ve Štýrském Hradci a v roce 1656 v Praze. V té době jí bylo 51 let a byla v kontextu 17. století doslova celebritou. Její zbožnost byla totiž legendární. Druhý pohled na věc by však spíše řekl, že byla fanatičkou, a to i pokud se na ni díváme optikou 17. století.
Marie Elekta, její mumifikované tělo je pro mnohé dokladem zázraku.
Sebepoškozování, půsty a dobrovolné utrpení
Nebylo sice úplně výjimečné, že se jeptišky v této době fyzicky poškozovaly. Marie Elekta byla ale v tomto ohledu skutečně velmi důsledná. Prakticky neustále se trápila hlady a aby se zbavila jakéhokoliv potěšení z jídla, schválně si jej přesolovala nebo příliš kořenila. Spala v chladu, nosila oděvy z materiálů, které jí drásaly kůži, a navíc si navlékala jakési pásy vybavené ostrými hroty. Ty potom některé části jejího těla ještě více ničily. Výsledkem bylo, že měla celé své tělo plné puchýřů, na dotek velice bolestivých. Marie Elekta se navíc dobrovolně týrala i ve chvíli, kdy hřešily její podřízené.
Zázrak
Marie Elekta zemřela v roce 1663 v Praze na zápal plic. Protože byla Marie Elekta v klášteře prakticky legendou, v roce 1666 nechala její následovnice na místě převorky otevřít její hrob. Jaké bylo překvapení jeptišek, když zjistily, že její tělo je prakticky neporušené. Tehdejší lékaři to přisoudili božímu zázraku. Je ale třeba zmínit, že to možná nebylo dáno jen tehdejší zbožností, ale i jakýmsi „politickým zadáním“ v době intenzivní rekatolizace.
Dnešní věda má prozaičtější vysvětlení. Rakev Marie Elekty nebyla v době jejího pohřbu dobře uzavřena. Mohl za to obří ascites, tedy tekutina nahromaděná v jejím těle. Když byla uzavírána její pohřební komora, kvůli mrazu používali zedníci horkou vodu. Právě tak vzniklo promočení mrtvého těla a jeho následné pomalé vysoušení způsobily přirozenou mumifikaci. Když navíc jeptišky její tělo objevily, ošetřily tělo konzervačními oleji a mastmi. To proto vydrželo mumifikované až do dnešních dnů. V klášteře bylo uchováváno dokonce i v době, kdy z něj byl za minulého režimu luxusní hotel pro komunistické pohlaváry. Dnes je ve zmíněném klášteře Drasty u Vodochod.
