Článek
Kostel se nalézá přímo v centru města východně od kostela sv. Jakuba na rohu ulic Jezuitské a Beethovenovy. V Mozartově ulici dodnes stojí krásná barokní brána, kterou se kdysi vstupovalo do zrušených jezuitských kolejí. Protože jsou v Brně ještě další dva kostely téhož jména (jeden stojí v Zábrdovicích a druhý na Mendlově náměstí na Starém Brně), hovoří Brňané raději o kostelu „Jezuitském“ a nebo „U jezuitů“.
Řád Jezuitů ("Tovaryšstvo Ježíšovo"), jehož zakladatelem byl španělský šlechtic Ignác z Loyoly, byl schválen papežem r. 1540. Hlavním úkolem tohoto katolického řádu bylo v té době působit a všemi prostředky vystupovat proti reformaci (protestantům, tj. evangelikům), jejíž základy položil v Německu r. 1517 Martin Luther, profesor univerzity ve Wittenbergu.
Traduje se, že M. Luther nechal vyvěsit na dveřích zámecké kaple 95 tezí, ve kterých mj. tvrdě odsoudil existenci tzv. „odpustků“, které byly vydávány z papežova nařízení. O tři roky později (r.1520) se Luther odřekl papeže, když spálil veřejně papežskou bulu.
Zachovalá barokní brána do Jezuitských kolejí v Mozartově ulici
Do Čech přišel řád Jezuitů poprvé někdy kolem roku 1556 na pozvání císaře Ferdinanda I. (1556-1564). Ferdinand zamýšlel s jeho pomocí posílit moc katolické církve, protože sjednání Aušpurského míru náboženského o rok dříve (1555) bylo vítězstvím protestantů nad ním: mír byl totiž sjednán na zásadě že „koho území, toho víra“. Prostě - poddaní měli převzít náboženské přesvědčení vrchnosti, a nebo se vystěhovat jinam. Ferdinand neponechal nic náhodě, a v zájmu dosažení vítězství nad protestanty dovolil jezuitům zřídit v Praze i katolickou univerzitu - Klementinum.
Ke konci panování Ferdinanda I. dovolil papež na jeho žádost v Čechách příjímání „pod obojí způsobou“, aby tak upřednostnil bývalé kališníky, nyní umírněné české ultrakvisty, před radikálními luterány - Ferdinandova žádost se zřejmě řídila „volbou nejmenšího zla“. Ale zpět k řádu jezuitů…
Jezuitský kostel v Brně
Většina z nás si ještě z dob školních lavic spojí Jezuity s pálením knih po bitvě na Bílé hoře (1620); a kdo má paměť na jména, jistě se mu i po mnoha létech vybaví nechvalně známé jméno pátera Koniáše.
„Skutečností ale je, že jezuité pálili především bulvární publikace typu dnešního Blesku, nebo špatné překlady Bible“, říká Josef Stuchlý, brněnský jezuitský studentský kaplan. A dodává: „V době obléhání (Brna Švédy za třicetileté války) byl ve městě přítomen jezuita Martin Středa. A právě on kromě svých modliteb přesvědčil Brňany, aby se nevzdávali bez boje. A ačkoliv převaha švédských vojáků byla obrovská (pozn. autora - dvacetinásobná), nakonec Brno nedobyli. Modlitby byly vyslyšeny a stal se zázrak.“ Zajímavostí je, že páter Středa byl zmiňován i v souvislosti s brněnskými pověstmi - podle legendy se poslední Švédy vystřelená dělová koule zastavila přímo u jeho nohou.
Za „osvícenského absolutismu“ byl Jezuitský řád na naléhání západoevropských královských dvorů (především francouzského, který byl plně podporován Habsburky) papežem Klimentem XIV r.1773 zrušen. Tehdy čítala česká provincie zhruba 1 125 členů. Od té doby Jezuitský kostel patřil armádě, a proto se mu také svého času říkalo „vojenský kostel“.
A cože bylo tím pravým důvodem ke zrušení řádu? Údajně jeho přespřílišná moc, majetek a celosvětový vliv, což ohrožovalo nejen moc papežskou z Vatikánu, ale také moc panovníků po celé Evropě. K rehabilitaci řádu a obnovení jezuitského života v Čechách a na Moravě dochází po sto letech, v druhé polovině 19. století. Jezuitskému řádu u nás ale nepřálo ani století dvacáté, zvláště po roce 1948, kdy se u nás na dlouhá léta ujal moci komunistický režim. V roce 2006 jezuitská církev (respektive "Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova") oslavila velké výročí, tehdy totiž uplynulo právě 450 let od příchodu řádu do naší země.
A ještě jedna zajímavost na závěr: v kryptě jezuitského kostela je uloženo tělo pátera Martina Středy, ochránce města Brna při obléhání Švédy v době třicetileté války. Jeho ostatky odpočívají v prosklené rakvi, což je zajímavý detail, který přitahuje pozornost návštěvníků. Tělo dalšího hrdinného obránce pak leží v hrobce u kostela sv. Jakuba. Pokud se zajímáte o období Třicetileté války u nás, jistě jste uhádli, že jde o tělo L. R. Souchese, jehož se nepřítel obával jako úderu hromu.
Zdroje:
zdroje uvedeny v textu
původně napsáno pro web mojebrno.jecool.net
