Článek
Za to, že praskne, může klesající atmosférický tlak okolního vzduchu. S rostoucí výškou je vzduch kolem balonku stále řidší a tlačí na něj čím dál méně. Kvůli tomu se plyn uvnitř balonku začne rozpínat. Jak se balonek zvětšuje, jeho latexová stěna se natahuje a ztenčuje. V určité výšce (kolem zmíněných 10 km) dosáhne latex limitu své elasticity. Balonek se nafoukne na několikanásobek své původní velikosti a s hlasitým třeskem praskne.
Jiná situace nastane pokud má balonek mikroskopickou trhlinu nebo špatný uzel. Pak z něj plyn může pomalu unikat a v takovém případě nepraskne. V určité výšce se síly vyrovnají, balonek začne klesat a měkce přistane.
No a jak je to s vynesením člověka do vzduchu?
Vezměme si průměrného dospělého člověka o váze 80 kg. Abychom ho zvedli do vzduchu, musíme překonat nejen jeho váhu, ale i váhu samotných balonků, provázků a případné sedačky (počítejme tedy celkem s asi 90 kg zátěže).
Jeden klasický pouťový balonek o průměru cca 30 cm pojme zhruba 14 litrů helia a dokáže unést přibližně 10 gramů. Abyste se vznesli, potřebovali byste k tomu minimálně 9 000 klasických pouťových balonků.
Doma to ale rozhodně nezkoušejte. Takový riskantní pokus by vás vyšel draho: jak na penězích (něco kolem 100 000 korun) tak na vašem zdraví. Ačkoliv let s trsem balonků je reálný (vzpomeňte si na animovaný film Vzhůru do oblak), je také extrémně nebezpečný, protože takové vzdušné plavidlo se nedá vůbec řídit.
Anketa
Zdroje:
