Článek
Kdyby to nebyla báseň Máj, mohly by to být Máchovy šifrované deníky, které by bulvárně proslavily mladého básníka a udělaly z něho českého Casanovu. Ostatně, posuďte sami, co si do nich zapisoval: „chtěl jsem na zemi, ona (Lori) nechtěla… Potom se přece svlíkla a lehli jsme si u kamen, aby na nás žádný nepřišel.“ Anebo: „Potom jsem ji pical třikrát po sobě, dvakrát to vyšlo, dvakrát ji, pravila, to lochtalo.“
Připomeňme si, že extrémně citlivý a melancholický Mácha často trpěl pocity osamění a nepochopení. Fascinovala ho témata smrti a nicoty. Navíc býval prudký, vznětlivý a dokázal být velmi nepříjemný na své okolí, pokud věci nešly podle jeho představ. Všechny negativní vlastnosti pak přebíjela jeho děsivě chorobná žárlivost.
Jeho vztah k poslední lásce - Eleonoře (Lori) Šomkové - byl pro oba vyčerpávající. Mácha ji totiž neustále podezíral, kontroloval a psychicky trýznil svými nároky, což na sebe konečně prozradil ve svých šifrovaných denících. Žárlivý básník toužil po absolutní kráse a lásce, ale narážel na šedivou realitu a lidskou malost. Vztah Karla Hynka Máchy k Lori Šomkové se rozhodně nedal označit za harmonický – byl to vztah plný extrémů, vášně, ale i psychického nátlaku. Vztah kobry a myši. Klíčovým pro něj byla obrovská fyzická přitažlivost.
Lori byla dcerou truhláře a pracovala v domě, kde se hrálo ochotnické divadlo. Mácha se do ní zamiloval jako třiadvacetiletý student práv. Lori byla sice krásná, ale intelektuálně Máchovi příliš nestačila. Nechápala jeho složitou básnickou duši, jeho filozofické hloubky ani jeho literární ambice, což Máchu frustrovalo.
Mácha byl k osmnáctileté Lori až patologicky majetnický. Neustále ji podezíral z nevěry. Ve svých Denících podrobně popisoval své výslechy, kterým ji podroboval. Nutil ji přísahat na kříž, že mu byla věrná, a kontroloval každý její krok. Lori musela snášet jeho nálady, výbuchy hněvu i jeho odjezdy na dlouhé cesty. Přesto ho milovala. V roce 1836 s ním otěhotněla a porodila syna Ludvíka.
Pár plánoval svatbu na 8. listopadu 1836. Osud tomu však chtěl jinak – Mácha zemřel jen několik dní před obřadem (6. listopadu) ve svých 25 letech.
Kolem smrti nejslavnějšího českého romantika koluje řada mýtů, například se často mluví o tom, že se nachladil při hašení požáru. Skutečná příčina jeho smrti je však méně „romantická“, zemřel následkem cholery, respektive prudkého infekčního průjmu. Souvislost s požárem tu ale může být: při požáru (u kterého evidentně byl, když pomáhal hasit) se mohl napít znečištěné vody z neznámého zdroje, čímž se do jeho těla dostala infekce. Nemoc měla rychlý průběh, básník zemřel ve velkých bolestech po několika dnech od nákazy.
A tak nešťastná Lori místo svatby kráčela ten den v Litoměřicích za rakví svého snoubence.
Mácha Lori miloval, ale zároveň ji ničil svými nároky na absolutní oddanost. Lori pro něj byla múzou i hromosvodem jeho vnitřních neklidů. Jak vidno, duše romantického básníka se v reálu projevovala jinak než v jeho díle, respektive sám básník byl poněkud jiný, než jak nám ho vykreslovali učitelé v hodinách českého jazyka.
Lori zemřela v roce 1891 ve věku 74 let. Přežila Máchu o neuvěřitelných 55 let.
Anketa
Tip na článek: Napadlo vás, koho jste přežili?
Zdroje:
https://knizni-dira.cz/clanky/machovy-deniky-pical-jsem-lori-na-stolicich-a-dalsi-prasarny/
