Článek
Je obecně známé, že na začátku nacistické okupace za 2. světové války emigrovali v lednu 1939 Werich s Voskovcem do USA. Tam se tato oblíbená dvojice protloukala jen obtížně, ale postupem času se stali klíčovými hlasy protinacistického odboje v zahraničním rozhlasu. Ve svých pořadech povzbuzovali lidi v okupovaném Československu a zesměšňovali nacistickou propagandu. Na „Hlasu Ameriky“ se stali doslova hlavními hvězdami československého vysílání v New Yorku. Kromě satirických příspěvků, ve kterých si brali na paškál hlavně vůdce Třetí říše Adolfa Hitlera se vyjadřovali i na adresu kolaborantů z řad známých osobností. Jednou z nich byl Vlasta Burian. Nejznámějším z jejich výroků na jeho adresu se stal slovní útok ve skeči „O králi kryse“ v době, kdy ho (mylně) považovali za aktivního kolaboranta sloužícího německému filmovému průmyslu za protektorátu Čechy a Morava. Mediálně z něj vyrobili kolaboranta, který ochotně spolupracuje s německými okupačními úřady.
Po válce byl Burian uvězněn, jeho divadlo mu odebrali, a přestal dostávat nabídky k natáčení. A byl to právě Jan Werich, který dostal 63letého Vlastu Buriana opět před filmové kamery v pohádce Byl jednou jeden král, poté co se mu osobně omluvil za jeho dehonestaci. Doslova tehdy řekl, že „bez Buriana ten film točit nebude“. Král komiků si v ní přes své podlomené zdraví zahrál nezapomenutelnou roli královského rádce, který se jmenoval "Atakdále"; sám Werich byl králem „Já I.“
Nicméně, na place to mezi nimi jiskřilo. Burian byl zvyklý při hraní strhávat veškerou pozornost na sebe, a Werich měl zase poněkud jiný druh humoru. Oba však k sobě přistupovali se vzájemným respektem. Zatímco ale Werich oslovoval Buriana jménem, naopak Vlasta Burian raději volil oslovení „mistře“. Pro krále komiků to byl jediný film, kde se po jeho boku objevil Jan Werich, a vůbec první a zároveň poslední barevný film, který natočil.
Občas si člověk při sledování hereckého koncertu této komické dvojice připomene, jak málo stačí k nespravedlivému osočení někoho druhého, který pak ztratí vše co miloval a je nucen živořit až do konce svého života. A nebo se podbízet převzetím role v dobově poplatné agitce, a zkusit, zda se nestane poválečným odpustkem k další filmové práci. Znalci stříbrného plátna ví, že jde o ostudný snímek Slepice a kostelník , ve kterém Burian hraje prostoduchého kostelníka, který se nechá přesvědčit k záškodnickým akcím proti novému nedemokratickému režimu. Mimochodem, v letech 1945 až 1953 to byl jediný film, ve kterém mu bylo „milostivě dovoleno“ ještě si zahrát.
Zdroje:
https://www.csfd.cz/film/10089-byl-jednou-jeden-kral/prehled/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Byl_jednou_jeden_kr%C3%A1l%E2%80%A6
