Článek
Kdybychom se nějakým strojem času uměli přenést do předlistopadového režimu, zanedlouho bychom 7. listopadu oslavovali výročí Velké říjnové socialistické revoluce, která se v Rusku - jak říká klasik - neodehrála „kvůli zmatení nepřítele v listopadu, ale už v měsíci říjnu“. V jeslích a školkách by naše děti kreslily rudé hvězdy, srpy a kladiva, ty zručnější střílející křižník Auroru. Večer by se povinně účastnily lampionových průvodů.
Dnes už tento svátek v našem kalendáři nenajdeme, a tak bych rád v tomto článku připomněl nebo vysvětlil, o co v Rusku v roce 1917 (a později) šlo.
V tomto revolučním roce se dostala k moci v Rusku pod taktovku revolucionáře V. I. Lenina bolševická strana, která vyznávala socialistickou ideologii. Je dost zajímavé, že i v Německu byla založena v roce 1919 národně socialistická strana, která se o rok později přejmenovala na národně socialistickou německou dělnickou stranu (NSDAP). Jejím šéfem se stal od roku 1921 Adolf Hitler, který se k moci dostal jako kancléř v roce 1933. Z toho je patrné, že se v Německu a Rusku odehrával v první polovině 20. století velmi podobný společenský vývoj.
Stalin se k moci dostal už v květnu 1917, kdy se stal členem čtyřčlenného byra Ústředního výboru, ve kterém byl i Lenin. (Málokdo dnes ví, že bolševickou stranu založil právě Lenin v Praze roku 1912, protože v té době tam žila spousta ruských emigrantů, kteří se snažili o revoluci v Rusku). Stalin převzal pozici vůdce sovětského svazu v roce 1924, kdy Lenin zemřel. Dá se tedy říct, že oba vůdci, jak ten německý, tak sovětský, se dostali do nejvyšších funkcí plus mínus ve stejné době.
Víme, co následovalo po Hitlerově nástupu k moci - Mnichovská dohoda, obsazení Sudet v Československu, přepadení Polska. Rozpoutala se druhá světová válka, ve které na obou stranách zahynuly miliony lidí.
Programem Hitlerovy NSDAP bylo provést v německé společnosti radikální změny v oblasti politiky, ekonomiky a konečně i změnu sociálního života. K těmto změnám patřilo především zavedení autoritativního režimu v Německu; likvidace všech politických stran a ustanovení „té jediné správné strany“ – NSDAP, včetně policejního stíhání a věznění politické opozice. Národní socialismus (který odmítal existenci kapitalismu) zavedl centrální řízení ekonomiky, s cílem vytvořit ekonomicky silné Německo. Změny sociálního života pak zahrnovaly potlačení svobody projevu a shromažďování.
Kdybych v předešlém odstavci zaměnil slova „Hitlerovy“ a „NSDAP“ za „Stalinovy“ a „Komunistické strany“ nemusel bych v něm už měnit ani písmenko. Stejně ale vím, že toto mé tvrzení u mnoha čtenářů vyvolá obrovskou vlnu nesouhlasu.
Až si tedy budeme připomínat výročí Velké říjnové socialistické revoluce, nezapomeňme i na to, k čemu vedla ideologie socialismu, která byla, a to jsem zapomněl uvést, postavena na preferenci dělnické třídy a na „prospěchu“ lidových mas.
Konečná podoba všech systémů založených na socialismu zatím byla všude velmi podobná: byl v nich uplatňován princip jedné vůdčí strany ve společnosti, diktatura, a potlačování základních svobod člověka.
A na závěr článku ještě přidávám pověstnou třešničku na pomyslném dortu: tak jako měla německá NSDAP svoji vlastní ozbrojenou složku s názvem „Schutzstaffel“ (známější jako jednotky "SS") u nás měla strana s vedoucí úlohou k dispozici „ozbrojenou pěst dělnické třídy“ - Lidové milice. K čemu? Proti komu?
Máte na srovnání německého a sovětského socialismu jiný názor? Napište do diskuze.
