Článek
Oficiálně je Morava pouze historickou zemí, tedy územím bez vlastní samosprávy či politické autonomie. V tomto smyslu není. A přesto stačí překročit někdejší zemskou hranici na Českomoravské vrchovině nebo přejet hřebeny Bílých Karpat a okamžitě ucítíte, že je. Žije v architektuře, v nářečí a tradicích. V písních i v bodré pohostinnosti místních obyvatel.
Tato země byla kolébkou slovanské vzdělanosti v dobách Velké Moravy, hrdým markrabstvím i samosprávnou zemí v rámci Habsburské monarchie a první Československé republiky.
Téměř každý zná slavná centra jako Velehrad, Mikulčice nebo Staré Město. Ale v moravské krajině existují další – méně známá - místa, kde se minulost prolíná s přítomností až překvapivě působivým způsobem. Jedním z takových míst je památník tyčící se nad jihomoravskou obcí Strachotín.
Sklepní ulice ve Strachotíně
Když projíždíte po cestě od Pouzdřan ke Strachotínu, otevře se před vámi majestátní výhled na Pálavské vrchy a vodní hladinu Novomlýnských nádrží. Právě tam, nad místy, kde voda v 80. letech 20. století nenávratně zatopila tzv. Petrovu louku – bojiště, nekropoli a významné velkomoravské hradiště – stojí Památník Velké Moravy (Památník Cyrila a Metoděje).
Připomíná nejen slavný příchod soluňských bratrů v roce 863, ale i krajinu, jejíž hluboká historie leží doslova pod vodní hladinou.
Památník stojí nad obcí Strachotín
Monumentální dílo z pískovce od akademického sochaře Vladimíra Matouška dosahuje výšky dva a půl metru. Působí minimalisticky, ale nesmírně silně: představuje dvě postavy věrozvěstů, mezi nimiž volný prostor vytváří negativní siluetu kříže. Pískovcové tělo památníku tak propouští světlo a průhledem přímo rámuje pálavskou krajinu.
Slavnostně odhalené sousoší v roce 2013 ke 1 150. výročí příchodu soluňských bratří se stalo symbolem kontinuity: připomíná, že i když památky z 9. století mohou pohltit staletí nebo voda přehrady, moravské kořeny přetrvávají.
Památník
Když stanete u strachotínského památníku a rozhlédnete se po krajině zalité sluncem, pochopíte, proč Morava nepotřebuje razítko v pasu ani kolonku v úředním formuláři.
Je to krajina ducha, příběhů, vína a paměti, která bude existovat navěky.
Anketa
Zdroje:
viz odkazy v textu
