Článek
Přitom osud jejich obyvatel byl minimálně stejně tragický, jako byl v případě Lidic a Ležáků. Proč minimálně? Protože povraždění 38 mužů a vypálení celé vesnice se odehrálo v prvních květnových dnech roku 1945, tedy těsně před osvobozením Československa Rudou armádou. Jaký měli Němci důvod k tak brutální akci, když byl konec války na spadnutí?
Přibližme si tehdejší situaci. Brno je osvobozeno už devět dní. Rudá armáda se poměrně rychle přesouvá směrem na Prahu a Berlín, a německá vojska žene před sebou. Za této situace by se zdálo, že po přechodu fronty moravským územím směrem na západ je v týlu „dobojováno“. A přesto zde dochází k další masové vraždě nevinného civilního obyvatelstva. Proč?
Za vším byla činnost partyzánského oddílu Jermak-Fursenko (stejně jako u Vícovské tragédie), který měl sídlit přímo v obci, a údajně měl velmi terorizovat místní - především německé - obyvatelstvo. Někteří pamětníci tvrdili, že trpělivost Němcům došla ve chvíli, kdy členové tohoto partizánského oddílu zbytečně zabili manželku i děti místního hajného Victory.
Mnohem pravděpodobnějším důvodem ale bude nejspíš incident, který se odehrál 4. května 1945 kolem desáté hodiny večerní, kdy prý došlo ke střetu německé protipartyzánské jednotky SS s partyzány, kterým se podařilo zajmout pět esesáků, kteří byli hned druhý den ráno popraveni.
Zhruba v té době na nádvoří hradu Bouzov proběhlo soustředění komanda SS, odkud se jednotka vydala k Javoříčku. Už od deváté hodiny ranní 5. května 1945 začali ss-mani obkličovat vesnici. Následně od západu začali fosforovými bombami a pancéřovými pěstmi zapalovat jedno obydlí za druhým. Stát nechali jen školu, hájovnu a malou kapličku. Všichni muži starší patnácti let byli zavražděni; nejmladší měl 15 let, nejstarší 76. Jedinou výjimkou byl hospodář Dokoupil, kterého Němci ponechali naživu. Po třinácté hodině Němci odtáhli, a mrtvé nechali na místě v rozvalinách, ze kterých stoupal černý dým.
Je nutno ještě dodat, že čeští partyzáni, pod vedením sovětského aparátčíka, toho měli na svědomí mnohem víc - loupili a vraždili, a místní lidi obviňovali z kolaborace bez předložení jakýchkoliv důkazů. Takto zastřelili i několik českých obyvatel. Vrcholem jejich řádění byl případ inženýra Šidla, kterého mučili a poté zastřelili. Jeho manželka (Němka) prohlásila, že chce s dětmi následovat osud svého manžela, načež byli všichni - na rozkaz sovětského komisaře Fursenka - na místě zastřeleni.
Po tzv. „Vítězném únoru“ a nástupu komunistické moci v roce 1948 se o tragédii v Javoříčku nesmělo moc mluvit, protože partyzáni byli u nového režimu glorifikovanou a privilegovanou skupinou.
Na národní pouti dne 23. září 1945 bylo rozhodnuto o obnovení vesnice. Ta pak byla založena nad údolím potoka, ale poněkud výše, než stávala. Původní dřevěný kříž nad hrobem obětí nahradil pomník od akademického sochaře Jana Třísky z Prostějova. Od roku 1951 tak sousoší šesti postav představuje vítězství a Javoříčko od té doby nese název „Moravské Lidice“…
Anketa
Příbuzná témata:
Vícovská tragédie https://medium.seznam.cz/clanek/jindrich-biza-pred-80ti-lety-hledejte-nas-budeme-nedaleko-vicovska-tragedie-123052
Ořechov 1945 Největší tanková bitva na Moravě
Zdroje:
wikipedie
původně napsáno pro mojebrno.jecool.net
https://www.valka.cz/11106-a-posledni-bylo-Javoricko
YouTube.com - video Javoříčko 1945
