Článek
Pokud někdy zavítáte do brněnské katedrály sv. Petra a Pavla, určitě neopomeňte se tu podívat na překrásnou sochu Madony s dítětem. Něžná tvář dívky - spolu s dynamikou projevu - by svým stylem spíše odpovídaly období baroka, a proto je překvapující, že jde o sochu z doby předcházející - gotiky.
Vznik monumentální kamenné sochy v nadživotní velikosti, jejíž autor není přesně znám, pravděpodobně souvisí s přestavbou románské baziliky na Petrově, která byla podniknuta zřejmě po roce 1296, kdy byl kostel povýšen na kolegiátní. Kolegiátní kostel je dle tradice katolické církve kostel většího významu (nikoli však katedrála), v němž denní bohoslužbu vykonává kolegium nebo kapitula.
Přestože byla plastika Madony s dítětem v baroku poškozena přetesáním dolních částí drapérie i Mariiny hlavy (chybí rouška, pravá ruka Madony je úplně nová), lze na jejím formálním utváření zřetelně pozorovat působení tradice sochařství 13. století.
Východiskem výtvarného pojetí svatopetrské sochy byla francouzská katedrální plastika, kterou tvůrce Madony poznal v Rakousku a na jihu Německa.
Mimořádný význam tohoto díla v dějinách českého výtvarného umění spočívá ve výjimečnosti jeho dochování, protože snad jako jediné podává představu jak vypadala monumentální plastika v českých zemích v druhé polovině 13. století.
Pískovcová socha petrské Madony se nalézá po pravé straně hned za hlavním vstupem do brněnské katedrály.
Nejstarší socha Madony v Brně je dřevěná skulptura Madony z Klobouk, která je vystavena v Diecézním muzeu v Brně. Vznikla někdy už v první polovině 13. století.
Známá je rovněž Madona s dítětem od minoritů v Brně. Jde o dílo neznámého moravského sochaře z roku 1390.
Anketa
Zdroje: