Článek
Vyskočil jsem rychlostí postřeleného jelena a jednou nohou neomylně šlápl do dětského nočníku vedle postele. S mokrou nohou jsem doskákal k telefonu. „Haló, prosím vás, nutně potřebuji odvoz pro manželku,“ mluvím překotně do sluchátka. Z druhé strany se ozval nepochopitelně klidný hlas: „V pořádku, a copak je s vaší manželkou?“ „Narodí se nám syn,“ vyhrknu s přesvědčivostí jasnovidce. „Aha, a jak jste se s manželkou domluvili?,“ vyzvídá hlas. „No přece tak, že manželka pojede do porodnice a já zůstanu doma,“ řekl jsem popravdě.
Až pak mi došlo, že hlas v telefonu chtěl po mně název porodnice, d0 které by měli manželku odvést, takže jsme si vše vysvětlili. No ale uznejte, kdo by v podobné situaci někdy nezazmatkoval? Opravdu se vám nikdy nic podobného nestalo?
Dlužno dodat, že celý ten den pak byl pro můj organismus jednou velkou zatěžkávací zkouškou. Možná větší, než kdybych sám ležel na porodním sále. Druhý den jsem si dobrovolně nařídil zákaz konzumace. Bodejť by ne, splněno jsem měl na půl roku dopředu.
Máte sami nějaký vtipný zážitek z doby před porodem a během porodu? Můžete ho napsat do diskuze pod článkem? A než se rozmyslíte, přidám ještě pět vtipů pro pěkný den.
Telefon: „Proboha hned přijeďte, moje žena začala rodit!”
„Prosím klid, to je její první dítě?”
„Ne, vy idiote, její manžel!“
Porodník oznamuje novopečenému tatínkovi: „Gratuluji! Je to kluk, má čtyři kilogramy!”
„Ó, výborně!“ potěší se muž, „a co maminka?”
„To nevím. Tu jsem nevážil.“
„Pane Boháčku,“ povídá sestřička, „váš syn se narodil předčasně.“
„To se nedivím,“ na to šťastný otec, „kdo by také s mojí ženou vydržel devět měsíců.“
Sestřička vychází z porodního sálu a říká tatínkovi: „Je to holčička.“
„A podobá se úplně mamince, že?”
„Jak to víte?”
„Slyším, jak křičí.“
Pepa se dívá na svého narozeného syna: „Celý já, ten jeho kašpárek.“
Manželka: „Nevytahuj se, koukni na oči, ty máte stejné!“
