Článek
Vše tehdy začalo fámou, která se středověkou Evropou šířila s železnou pravidelností: tzv. obviněním z rituální vraždy. Ve městě se rozšířila zpráva, že židovská komunita koupila od křesťanské ženy malé dítě, zavraždila ho a pila jeho krev. Přestože k tomuto tvrzení neexistovaly žádné důkazy, k rozhoření davového hněvu stačila fáma ve stylu „jedna paní povídala“.
Běsnící dav měšťanů se vydal do židovského okrsku. Mnozí z židovských obyvatel se v panice ukryli na místě, které považovali za bezpečné - v místní dřevěné synagoze. Židé uvnitř obklíčené synagogy dostali na výběr: buď se zřeknou víry a nebo je čeká smrt.
Podle historických pramenů téměř 300 mužů, žen i dětí možnost záchrany za cenu zrady vlastního svědomí odmítlo. Rozzuřený dav budovu zapálil. Při útoku a požáru zemřelo asi 300 lidí, 180 z tohoto počtu uhořelo přímo v synagoze.
Masakr z roku 1285 prakticky vymazal tehdejší židovskou obec v Mnichově. A s ní - jako tomu bývalo po každém pogromu - byly smazány i veškeré dluhy u židovských věřitelů.
Král Rudolf I. nařídil vyšetřování, které prokázalo nevinu obviněných a potrestalo původce obvinění. Vévoda Ludvík II. později povolil židovským rodinám návrat do města a obnovu synagogy.
Pogrom v Mnichově z roku 1285 je dodnes děsivým historickým mementem, jak snadno se společnost pod vlivem strachu a nepodložených fám dokáže proměnit ve vražednou mašinérii.
Anketa
Zdroje:
https://collections.yadvashem.org/en/places/5436616
historie pogromů: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pogrom
