Článek
V dostupných informacích na internetu se nenachází žádná zmínka o tom, že by náš první polistopadový prezident Václav Havel byl někdy členem Komunistické strany Československa. Přesto se v polistopadové době objevila v české veřejnosti dezinformace, že Havel byl členem strany krátce v období tzv. Pražského jara, a že po příjezdu sovětských tanků ze strany vystoupil. Václav Havel se po celý svůj život zajímal o politiku a o prosazování demokracie a svobody, a bylo by celkem pochopitelné, kdyby se chtěl jako mladý člověk účastnit obrodného procesu ve společnosti, ale jeho pozice už tehdy byla jinde.
Václav Havel odmítal jakékoliv „-ismy“ (myšleno tím socialismus, kapitalismus) a preferoval vybudování silné občanské společnosti bez účasti politických stran. Na tom bylo konečně založeno i jeho Občanské fórum (OF). S jeho názorem naopak nesouhlasil V. Klaus, zastánce tradičního rozdělení stran na pravé, levé a středové. Klaus o Havlovi prohlásil: „Václav Havel sice nebyl komunista, mentálně byl ale v mnoha ohledech reformním komunistou. Havel nenáviděl politické strany a odmítal tržní ekonomiku.“
U Václava Klause se nikdy nějaké prokomunistické tendence neprojevovaly, tedy pokud opomineme jeho osobní snahu o znárodnění protokolárního zlatého pera při návštěvě Chile v dubnu 2011. Video s trikem, za který by se nestyděl ani proslulý kouzelnický mág David Copperfield, se rychle stalo celosvětovým hitem na internetu.
Václav Klaus byl vždy zastáncem tržní ekonomiky, a proto je a byl ve svých pravicových názorech uvěřitelný. Na rozdíl od levicových názorů Miloše Zemana, u kterého se zdá, že politika byla pro něj pouhým výtahem k dosažení moci. Zlé jazyky dokonce svého času tvrdily, že Miloš Zeman chtěl mít původně svoji pravicovou stranu, ale že Klaus ho předešel s ODS. Proto prý vstoupil do ČSSD. Je to možné, odpovídalo by to jeho morálnímu profilu: jeho spolupracovníci vzpomínali, jak se k nim stavěl v práci přezíravě, a i mezi studenty na VŠ se u něj prý projevovala ješitnost a arogance, spojená s ambicemi.
Miloš Zeman byl členem Komunistické strany Československa pouhé 2 roky. Do strany vstoupil v roce 1968 během Pražského jara. Byl však vyloučen v roce 1970 kvůli kritice normalizačního režimu po okupaci Československa. Nicméně i po vyhazovu z KSČ nezatrpkl, a mnohem později, v době svého prezidentování, neváhal nadále se bratříčkovat s režimy na východě a potřásat si rukou s ruským nebo čínským vůdcem. S tím prvním si dokonce notoval: „novinářů je tu mnoho, novináře je třeba likvidovat“
Petr Pavel byl členem Komunistické strany Československa. Do strany vstoupil v únoru 1985 po dvouleté kandidátské lhůtě. Členem strany byl do listopadu 1989. Přihlášku tedy podal pár měsíců po úmrtí Leonida Brežněva, v době, kdy funkci generálního tajemníka UVKSSS zastával Jurij Andropov, který se začal profilovat jako tvůrce změn v tehdejší sovětské společnosti. Dá se tedy předpokládat, že i Petr Pavel se chtěl skrze své členství v KSČ podílet na prosazování reforem u nás, protože pád Berlínské zdi, odchod ruských vojsk z našeho území, rozpad SSSR a zapojení Československa do západních struktur, to všechno v té době byly pro všechny občany východního bloku naprosto nepředstavitelné věci. Na Petra Pavla jsem žádné „video s propiskou“ nenašel, a tak alespoň tohle. Přijde mi docela vtipné.
Článek bych si dovolil zakončit slovy klasika; „komunistou se člověk nestává, ale rodí“. Takže je v podstatě jedno, který z dosavadních čtyř prezidentů byl či nebyl členem komunistické strany, ale spíš jde o to, jaké myšlenky ten který prezident zastával, jak se v rámci našeho politického systému choval a chová, a vůči kterým režimům byl a je vstřícný. Vyhodnocení si můžete udělat sami.
A samozřejmě nesmí opět chybět anketa.
