Článek
Faktem ale je, že pokud čekáte k sobě přimknuté malebné sklípky jako v nedalekém Strachotíně nebo ve vzdálenější Čejči, nejspíš budete hodně zklamáni; nic takového zde totiž neuvidíte.
Z původních habánských sklepů se zvenčí nedochovalo vůbec nic. Většina nadzemních částí sklepů byla přestavěna v obytné domy a nebo byla upravena takovým způsobem, že sklepy - bez nadsázky - spíše připomínají železobetonové bunkry stavěné za 2. světové války.
Když jsem se chytal navštívit Husí plácek poprvé, samozřejmě že jsem pátral po nějakých dobových fotografiích, a tak se mi do ruky dostala jedna velmi pěkná knížka o jižní Moravě, ve které byla fotografie habánského vinného sklípku. V textu u ní stálo, že podobné sklepy obklopují celé náměstí. Jaká je ovšem skutečnost, posuďte sami podle přiložených fotografií.
Možná tedy bude lepší něco si povědět o habánech: kdo byli, odkud na Moravu přišli, a kdy a kam zase odešli.
Habánské hnutí (říkalo se jim i "novokřtěnci") vzniklo v r. 1524 ve Švýcarsku na základě Lutherova a Zvingliho učení. Základním principem jejich víry bylo společné vlastnictví veškerého majetku a život v komunitě. Novokřtěnci přišli na Pálavu z Německa někdy v průběhu 16. stol. kvůli tehdejší náboženské toleranci moravského a německého obyvatelstva (nebo spíše moravské šlechty, která tak mohla demonstrovat svoji suverenitu v otázkách náboženství, nehledě na zisky, které ji habáni přinášeli).
Tato tolerance netrvala ovšem nějak dlouho; po bitvě na Bílé hoře (1620), kdy nastalo období silné rekatolizace českých zemí, byli habáni krátce na to (1622) vypuzeni. V 18. století přesídlují do Ameriky a Kanady. V současné době řada našich obcí s nimi opět navázala kontakt a konají se pravidelná roční setkání.
Habánská komunita nebyla jen v Dolních Věstonicích, ale i v nedalekém Pavlově, Nových Mlýnech, Bílovicích a jinde. Proto i jeden z největších producentů moravských vín - Bílovice - se na vinětách chlubí „vínem z habánských sklepů“.
A kde Husí plácek najdete? Nalézá se o jednu ulici výš, která je souběžná s ulicí Sklepní. Pokud se už vydáte do Dolních Věstonic, za mnohem větší pozornost stojí sprašový profil „Kalendář věků“ v místě bývalé cihelny, a nebo staroslovanské hradiště Vysoká zahrada.
Anketa
Zdroj:
vlastní autorský text