Článek
Zhruba deset metrů vysoká vertikální zářezovitá šachta, která byla vyhloubena do sprašové stěny zrušené cihelny nalézající se na okraji Dolních Věstonic ve směru na obec Pavlov, názorně odhaluje pohřbené půdní horizonty z teplejších a chladnějších období za posledních 100 000 let. Proto je výstižně nazývána „Kalendářem věků“. Plocha bývalé cihelny je významnou světovou geologickou lokalitou, která byla v roce 2005 vyhlášena národní přírodní památkou (mapa ).
Od druhé poloviny minulého století byla tato lokalita středem pozornosti geologů a archeologů. Bylo zde odkryto 10 až 16 m mocného souvrství eolických a svahových sedimentů. Profil je významný úplností sprašového souvrství a dvěma archeologickými horizonty z období pavlovienu (kultura podle nedaleké obce Pavlov) a z počátku mladšího paleolitu s hojnými zbytky měkkýšů a zvířecími kostmi.
Ve výkopech nad profilem byla zastižena kulturní vrstva pavlovienu se zbytky otevřených ohnišť lovců mamutů, čtyřmi lidskými kostrami a četnými artefakty. Z uhlíků těchto dávných ohnišť bylo metodou izotopu uhlíku C určeno jejich stáří na 27 000 - 28 000 let.
Geologická historie
Na úpatí vápencového bradla Pavlovských vrchů, v těsném sousedství řeky Dyje, se zachovaly z období čtvrtohor říční terasy spodního pleistocénu (asi 1 milion let). Chladné glaciální klima způsobilo silné mrazové zvětrávání druhohorních vápenců ve vrcholové části Pálavy a vznik izolovaných vápencových věží (například tři bělavé sloupy pod hradem Děvičky).
hrad Děvičky a tři vápencové sloupy napravo - údajně tři zkamenělé panny
Ve středním pleistocénu (asi před 800 000 - 125 000 lety) pokračovalo usazování říčních a svahových sedimentů. Z období poslední doby meziledové máme z Pálavy doklady o tom, že zde panovalo zřetelně teplejší a vlhčí klima a smíšený les sahal až k vrcholům Pálavy.
Světlé a tmavší pruhy značí střídání chladných a teplých období
Ve svrchním pleistocénu (asi před před 125 000 - 10 000 lety), v období poslední doby ledové, pokračovalo ukládání svahových sedimentů a sutí. Tyto sedimenty nesou znaky výrazného promrzání v důsledku chladného klimatu. Koncem poslední doby ledové se začaly ukládat i naváté písky v nivě řeky Dyje. V posledním období čtvrtohor, holocénu, se údolní niva zarovnala povodňovými hlínami a slepá ramena se vyplnila slatinami a rašelinami.
Archeologie
Stará cihelna (video) je spodní částí loveckého sídliště tzv. „Věstonice II.“. Vrstva se zbytky osídlení ze starší doby kamenné v hloubce 6 až 7 metrů je datována do období před 29 000 až 25 000 lety. Ze západní stěny získal prof. Klíma menší soubor nástrojů z pazourku, křemene, křemence, krystalické břidlice a vápence.
V letech 1985 až 1988 probíhaly nad cihelnou záchranné archeologické i geologické výzkumy vyvolané těžbou spraše, určené pro hráze vodního díla na řece Dyji. V průběhu těžby zde byly prozkoumány zbytky ohnišť i obydlí a v přilehlé úžlabině také skládka mamutích kostí. Nejvýznačnějším objevem byl až společný hrob tří mladých lidí, datovaný k roku 26 500 B.P., a asi o 1000 let mladší osamělý hrob muže uloženého v chatě. Antropologické nálezy z Moravy představují nejstarší soubor kosterních pozůstatků „Homo sapiens sapiens“ v celosvětovém měřítku.
Věstonickou Venuši v kraji pod Pálavou můžete spatřit na mnoha místech
Na svazích směrem k obci Pavlov leží místa dalších velkých loveckých sídlišť. Komplex sídlišť mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem tvoří jedno z nejvýznamnějších civilizačních center tehdejšího světa.
Pokud budete mít zájem a čas, můžete navštívit i nedaleký nově zřízený Archeopark pod obcí Pavlov.
Anketa
Zdroje:
MOJEBRNO.JECOOL.NET https://mojebrno.jecool.net/
