Článek
Město nechal založit v roce 1265 český král Přemysl Otakar II. Jeho cílem bylo posílit královskou moc v tomto regionu a současně zabezpečit důležitou obchodní stezku směřující z Prahy do moravských center. (Město na mapy.com)

Středověké opevnění města
Od roku 1305 se stala Polička královským věnným městem. To znamenalo, že město bylo zapsáno jako majetek českých královen - první z nich byla Alžběta Rejčka. Mimochodem - na počest této královny vaří Měšťanský pivovar v Poličce dodnes tmavý třináctistupňový speciál, který nese jméno Eliška. Věnná města sloužila jako zdroj příjmů pro královny a v případě potřeby i jako jejich bezpečné útočiště. Tuto roli měl také nedaleký hrad Svojanov.

Svojanov patří mezi velice udržované hrady
Ve druhé polovině 14. století (po návštěvě Karla IV.) vyrostly kolem města mohutné kamenné hradby. Ty se jako zázrakem dochovaly dodnes. Mají délku 1 220 metrů a je na nich rozmístěno 19 bašt.

Hradby před kostelem sv. Jakuba
Status významného města podtrhuje barokní radnice a monumentální, 22 metrů vysoký morový sloup, který patří k nejkrásnějším v Česku. Bohužel, dnes se nachází v takovém stavu, že by potřeboval práci restauratérů. Proto jsou před ním umístěny tabulky o zákazu vstupu do prostoru těsně pod sloupem.

Budova radnice a barokní morový sloup na Palackého náměstí

Morový sloup z počátku 18. století
Dějiny Poličky jsou plné dramatických zvratů. V roce 1421 dobrovolně otevřela své brány Janu Žižkovi a přidala se na stranu husitů. Téhož roku se však k městu přihnala odveta v podobě vojska krále Zikmunda Lucemburského. Císařští vojáci hradby prolomili a město krutě vyplenili, přičemž došlo k masakru stovek obyvatel. Polička se z této rány vzpamatovávala dlouho, ale později se stala pevnou oporou krále Jiřího z Poděbrad.

Nádherný morový sloup má 300 let
V roce 1547 se město aktivně zapojilo do stavovského povstání proti králi Ferdinandu I. Habsburskému. Povstání však selhalo a rozhněvaný panovník zkonfiskoval Poličce veškerý majetek, pozastavil jí městská práva a uložil astronomickou pokutu.
Během stavovského povstání v roce 1618 Polička opět stála na straně vzbouřenců proti Habsburkům a po bitvě na Bílé hoře přišel další tvrdý trest a násilná rekatolizace.
V průběhu Třicetileté války městem opakovaně procházela švédská i císařská vojska. Útrapy a drancování byly tak strašné, že v roce 1654 žila v Poličce pouhá devítina původního počtu obyvatel.

Palackého náměstí
Po hrůzách válek přišel pro Poličku „zlatý věk“. V roce 1713 zasáhla české země strašlivá morová epidemie, která se ale Poličce jako zázrakem téměř úplně vyhnula. Vděční měšťané proto nechali na náměstí postavit monumentální, 22 metrů vysoký morový sloup. V této době byla postavena také honosná barokní radnice a město se stalo jedním z nejvýstavnějších ve východních Čechách.

Prostor před radnicí obzvláštňuje několik vodních prvků. Mnohem větší města by mohla Poličce závidět
O 130 let později zasáhl město katastrofální požár. Ten dne 3. května 1845 během několika hodin proměnil téměř celé město uvnitř hradeb v popel. Shořelo přes 250 domů, historická radnice i gotický kostel sv. Jakuba. Město muselo být postaveno prakticky znovu, což mu dalo dnešní klasicistní nádech. Vyhořelý kostel byl nahrazen současnou novogotickou dominantou.

Radnice, původní barokní stavba vyhořela při velkém požáru města
A právě obnova kostela sv. Jakuba po požáru nepřímo vedla k události, která Poličku proslavila po celém světě. V nové věži byla zřízena světnička pro věžného, který měl držet stráž proti ohni. V roce 1889 toto místo přijal povozník Ferdinand Martinů a 8. prosince 1890 se mu zde, vysoko nad střechami města, narodil syn Bohuslav Martinů, budoucí světoznámý hudební skladatel.

V Poličce je v místním muzeu umístěno Centrum Bohuslava Martinů
Slavný poličský rodák si pak zamiloval kraj kolem Tří Studní, kde se scházel - už jako ženatý muž - se svou romantickou letní láskou, o 27 let mladší žačkou Vitulkou (úspěšnou skladatelkou a dirigentkou Vítězslavou Kaprálovou).
Ale to už je jiný příběh, který stál na počátku známého každoročního „Otevírání studánek“.
Nekomentované amatérské video na kanálu YouTube.com, autor
Anketa
Zdroje:






