Článek
Hrad, který patří k nejstarším kamenným hradům v našich zemích, založil už kolem roku 1224 Svéslav z Bořitova jako severní obrannou baštu kunštátského panství. Od počátku plnil účel strážní pevnosti, zajišťoval ochranu nad zemskou obchodní stezkou spojující Brno s Litomyšlí a zároveň střežil historickou zemskou hranici mezi Moravou a Čechami. (mapy.cz) Dominantu hradu dodnes tvoří válcová věž zvaná hláska. Hrad obepíná mohutná hradba, jejíž síla zdiva dosahuje místy až 8 metrů. Původně raně gotický palác se dodnes dochoval ve zdivu nynějšího paláce empírového.
Pohled na hrad z městyse Svojanov
Král Karel IV. Svojanov ve svém zákoníku Majestas Carolina zařadil mezi 11 nejvýznamnějších českých hradů, které neměly být nikdy prodány nebo zastaveny. Toto přání ale nedodržel již Karlův syn král Zikmund, který hrad předal do držení pánů z Boskovic.
Svojanov patří mezi velice udržované hrady
A proč hrad Svojanov dostal přízvisko "vila českých královen"? Je to především díky svému účelu a významným ženám, které jej vlastnily a nacházely v něm útočiště. Svojanov je nerozlučně spjat se dvěma královnami: Kunhutou Uherskou, vdovou po Přemyslu Otakarovi II. Na Svojanově žila se svým druhým manželem, Závišem z Falkenštejna. Právě za její éry se hrad stal luxusnějším sídlem, které odpovídalo nárokům královny.
Přístupová cesta do hradu
hradní ochozy rozdělují nevelké parčíky
Spojen je také se jménem Elišky Pomořanské, čtvrté manželky Karla IV., která hrad dostala jako věnné sídlo. Hrad tedy sloužil k ekonomickému zabezpečení českých královen (jako tzv. věnné zboží). Pokud král zemřel, hrad a jeho výnosy měly zajistit královnu-vdovu. Navíc díky své poloze hluboko v lesích na pomezí Čech a Moravy nabízel hrad diskrétní zázemí, které bylo ideální pro soukromý život královen.
Kamenné schody vedou na hlavní nádvoří
Nádvoří je dějištěm mnoha kulturních akcí
Svojanov je jediným hradem v Česku, v jehož architektuře se mísí gotika s empírem, což mu dodává onen unikátní, až „vilový“ nádech, který u jiných hradů nenajdete. A jeho věž, známá jako hláska, je jednou z nejlépe dochovaných ukázek bergfritu (útočištné věže) u nás. Výška věže je přibližně 26 metrů a v průměru má zhruba 8 metrů. U paty věže dosahuje zdivo síly 3 metry, což z ní dělalo nedobytnou část hradu.
Nádvoří
Na hradě čekají návštěvníky tři turistické okruhy. Okruh „A“ vás zavede do interiérových prostor empírového paláce, kde všechny komnaty jsou zařízeny stylovým inventářem. V rámci okruhu „B“ navštívíte tajemná gotická sklepení, seznámíte se s právem útrpným a nakonec si prohlédněte unikátní dům zbrojnošů. A konečně okruh „C“ vám představí venkovní areál hradu, který je sám o sobě velmi rozmanitý.
Pohled z hradu na obec Svojanov
Do hradu se vstupuje empírovou budovou, původně raně barokní stavbou postavenou kolem roku 1690. Po té návštěvník prochází hradními ochozy až do prostor zříceniny renesančního paláce. Odtud pak vede schodiště do hradní věže.
Romantická část hradu Svojanov - tajuplné zříceniny doprovází několik pověstí
Protože se vrchol věže hradu nachází v nadmořské výšce přibližně 579 metrů, věž slouží jako skvělá vyhlídka. Nabízí krásné výhledy do zalesněného hlubokého údolí Křetínky, a za dobrého počasí z ní můžete vidět široké okolí včetně Orlických hor nebo Králického Sněžníku.
Strmé dřevěné schodiště na hradní věž
Turisté by se však měli připravit na to, že dostat se k hradu a především na jeho vyhlídkovou věž je něco jako projít si „křížovou cestu“: už výstup k hradu z údolí Křetínky znamená překonat asi 600 m dlouhou cestu do prudkého kopce (nesrovnatelně strmějšího, než je třeba cesta na hrad Trosky nebo Pernštejn). Ta největší obtíž ale všechny čeká až na dřevěném schodišti věže, protože tak strmé schody se v žádné jiné hradní věži u nás určitě už nenajdou. Problémem též je, že silnější postavy mají co dělat, aby se na schodiště (přesnější označení „několikadílnou sadu žebříků“) vůbec dostaly. Průlez mezi konci supernízkého zábradlí schodiště a vnitřní stěnou válcové věže neměří ani půl metru. Každý druhý turista zde proto musí na chvíli pořádně zatáhnout své břicho. Během výstupu potom v každém mezipatře hrozí návštěvníkům uhození do hlavy, a jen málokomu se podaří vystoupat až na horní ochoz bez několikerého „uhlazení pěšinky“.
Cesta po schodech dolů je snad ještě větším „zážitkem“
Ale trochu té námahy za ty krásné výhledy do krajiny stojí za to
Na velmi udržovaném hradu, který dnes patří městu Polička, se přes léto koná mnoho kulturních akcí. Z těch větších je to příjezd krále a jeho družiny; který se letos koná ve dnech 20. až 21. června. Těšit se můžete na rytířské souboje, vystoupení bubeníků a tanečnic, nebo na práci mistra kata.
Anketa
Zdroje:
Místní informační cedule
