Článek
Výsadek Anthropoid, tvořený Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem, vznikl v roce 1941 ve Velké Británii z iniciativy exilového Ministerstva národní obrany pod vedením plukovníka Františka Moravce. Úkolem týmu Anthropoid bylo odstranit kata českého národa Reinharda Heydricha a tím ukázat světu nezlomný odpor Čechů.
To se 27. května 1942 v Praze podařilo. Tento hrdinský čin by však byl nemyslitelný bez obětavé pomoci stovek obyčejných lidí z domácího odboje. A právě na ně a jejich nejbližší dopadla po atentátu bezcitná mašinérie nacistické pomsty.
Gabčík, Kubiš, Beneš
Nacisté uplatnili nekompromisní princip kolektivní viny. Do koncentračního tábora Mauthausen posílali celé rodinné větve i klíčové funkcionáře odbojových sítí, jako byla sokolská organizace JINDRA.
Mezi popravenými byl například Jan Zelenka-Hajský, řídící učitel a starosta župy Páteckého Sokola, který organizoval úkryty pro výsadkáře. Sám sice při zatýkání zvolil dobrovolnou smrt, nacisté však bez smilování poslali na smrt jeho manželku Františku i syna Jana Milíče.
Podobný osud potkal rodinu pražského stomatologa MUDr. Jiřího Jesenského, lékaře MUDr. Břetislava Lyčky, který Kubišovi ošetřil zraněné oko, či rodinu Petra Fafka, jehož dcera Lidmila byla snoubenkou Jozefa Gabčíka.
Reinhard Heydrich
Nacistická odplata nešetřila ani pokrevní příbuzné samotných výsadkářů:
Z rodiny Jana Kubiše bylo zavražděno 13 příbuzných, včetně otce, sourozenců a strýců. Popraveno bylo též 14 členů rodiny Josefa Valčíka. Z rodiny Adolfa Opálky (Out Distance) nacisté zavraždili jeho tetu i další blízké.
Nejodpornější tvář nacistické brutality dokládá fakt, že mezi popravenými byli i nezletilí. Nejmladší obětí vraždění v Mauthausenu se stala čtrnáctiletá Jindřiška Nováková.
Čtrnáctiletá Jindřiška Nováková
Její příběh bere dech: když Jan Kubiš po atentátu odjel z Libně na jízdním kole a odložil ho u baťovy prodejny, Jindřiška ho na žádost matky vyzvedla a odvedla domů, aby zahladila stopy. Gestapo sice při pátrání donutilo stovky libeňských školaček před kolem defilovat, Jindřiška však při tvrdých výsleších nevydala ani hlásku. Po udání byla zatčena celá její rodina a čtrnáctileté děvče poslali nacisté přímo před popravčí četu. Stejný osud potkal i další teenagery - patnáctiletého Miroslava Piskáčka či sedmnáctiletého Svatopluka Valčíka.
Předem promyšlená exekuce 24. října 1942 probíhala s mrazivou německou precizností. Vězni byli voděni do takzvaného odstřelovacího kouta mauthausenského bunkru pod záminkou fiktivní lékařské prohlídky. Zatímco se stavěli k měřidlu výšky, kat skrytý za stěnou jim zasadil ránu do týla.
Vraždění probíhalo v téměř dvouminutových intervalech po dobu téměř devíti hodin.
Těchto 262 hrdinů zaplatilo za svobodu Československa cenu nejvyšší, jejich oběť však zůstává jedním z největších symbolů národní hrdosti a odboje.
Anketa
Zdroje:
použité v textu
