Článek
Vysoká koncentrace přímo souvisí s geologickým podložím. Naše republika a Rakousko sdílejí masivní geologický útvar známý jako Český masiv. Ten je protkán hlubinnými žulovými vyvřelinami, které obsahují vyšší množství uranu a radia. Při jejich rozpadu vzniká radon, který stoupá prasklinami v podloží k povrchu a proniká do staveb. Protože ho lidské smysly nedokážou odhalit, představuje tichou, ale významnou hrozbu pro lidské zdraví.
Samotný plyn radon lidé vdechují a zase vydechují. Problém však nastává, když se radon rozpadá na další radioaktivní prvky jako jsou izotopy polonia, olova a bismutu. Jakmile pevné mikročástice, které se zachycují na prachových polétavých částicích v interiéru, vdechneme, usadí se nám na citlivé plicní sliznici a v dýchacích cestách. Odtud vysílají do okolního prostředí alfa záření. Vysoce energetické částice pak doslova „bombardují“ okolní živé buňky plicní tkáně a dokážou rozbít struktutu DNA v plicních buňkách. Zmutovaná buňka může po letech propuknout v nádorové bujení.
Radon je po kouření druhou nejčastější příčinou rakoviny plic celkově a vůbec nejčastější příčinou u nekuřáků. A když už jsme u kouření: riziko radonu se s kouřením nesčítá, ale násobí se. Pokud žije kuřák v domě s vysokou koncentrací radonu, jeho riziko onemocnění rakovinou plic vyskočí až přibližně 25krát výše než u zdravého nekuřáka v neradonovém prostředí.
Účinky radonu jsou dlouhodobé a neznatelné. Jiné typy rakoviny nezpůsobuje, protože alfa záření nepronikne hlouběji než přes povrchovou vrstvu sliznice dýchacího ústrojí. Radon tedy prokazatelně nezvyšuje riziko rakoviny žaludku, krve (leukémie) ani kůže; celých 99 % zdravotního rizika spojeného s radonem se týká výhradně plic.
Podle statistik Státního úřadu pro jadernou bezpečnost u nás radon způsobí přibližně 900 úmrtí na rakovinu plic ročně, což je nejvíce na světě.
Je to také víc než je počet obětí při dopravních nehodách u nás.
Anketa
Zdroje:
