Článek
Záminkou k procesu s hokejisty bylo jejich setkání v restauraci v centru Prahy (u Herclíků) na kterém zapíjeli svůj žal, neboť se až v den odletu na mistrovství světa v Londýně dozvěděli, že nikam neodcestují, protože několik sportovních rozhlasových reportérû nedostalo víza. A když na mistrovství nemohou odjet reportéři, státní orgány rozhodly, že nepojede ani hokejový tým a basta fidli!
Při popíjení alkoholu měli naštvaní hokejisté údajně pronášet protistátní hesla, která nebyla po chuti nějakému snaživému udavači. Ještě týž večer proto došlo k zatčení všech sportovců státní policií.
Byla padesátá léta, krátce před tímto incidentem byla odhalena „spiklenecká skupina“ kolem Milady Horákové, jejíž členové dostali drakonické tresty ve formě mnoha let vězení a práce v uranových dolech. Sama Milada Horáková byla odsouzena k trestu smrti a následně popravena na šibenici. Křivě obvinění hokejisté z trestného činu vlastizrady a špionáže měli proto obavu, že i je čekají vysoké tresty.
A nemýlili se: většina z nich byla odsouzena k mnohaletým trestům odnětí svobody, a dva z nich, Augustina Bubníka a Bohumila Modrého, dokonce jejich právníci připravovali na možnost, že „dostanou provaz“. Naštěstí k tomu nedošlo, ale i oni nakonec byli „obdarováni“ dlouholetým výkonem trestu odnětí svobody. Nakonec si hokejisté nemuseli odpykávat celou délku trestů, protože se - díky amnestii prezidenta Antonína Zápotockého - dostali v roce 1955 na svobodu.
Za „nemístné řeči“, které pramenily z jejich zklamání, že nemohou reprezentovat svoji vlast, dostali hokejisté pět let natvrdo. Šlo o jednu z mnoha absurdit tehdejšího komunistického režimu, který se často holedbal tím, že pracuje pro blaho lidí a že umí „ocenit“ záslužnou práci.
Je ale možné, že v této zinscenované politické kauze šlo ještě o něco jiného než o protistátní řeči: tehdejší vláda se mohla obávat, že po emigraci Áji Vrzáňové, mistryně světa v krasobruslení, a po odchodu Jaroslava Drobného, mistra světa v hokeji, pozdějšího vítěze Wimbledonu(!), udělají totéž někteří hokejisté v Londýně, což by byl obrovský políček tehdejšímu politickému systému.
Dovětek:
Augustin Bubník, člen Síně slávy českého hokeje, se dožil 88mi let a zemřel v roce 2017. Až do roku 2002 byl poslancem za ODS. Hokejový brankář Bohumil Modrý, rovněž člen Síně slávy českého hokeje, zemřel předčasně na následky věznění (a práce v uranových dolech v Jáchymově) v roce 1963 v pouhých 46ti letech.
Anketa
Zdroje:
