Lavička Petra Bezruče v Židlochovících připomíná jeho verše. Nechybí ani:„náš vrah, vévoda Gero“

Jeden z největších básníků Moravy a Slezska se narodil v Opavě roku 1867. V šesti letech se stěhuje s rodiči do Brna, kde absolvuje Slovanské gymnázium. Po maturitě z důvodu špatné rodinné finanční situace nedokončuje studia na filosofii v Praze, a vrací se do Brna (1888).

V Brně pracuje na hlavní poště u vlakového nádraží, ale po třech letech je přeložen na poštu do Místku. Po dalších dvou letech se opět vrací do moravské metropole (1893). Na poště zůstává až do výslužby v roce 1928. Poté odchází do Kostelce na Hané, kde vede život samotáře. V roce 1945 je jmenován národním umělcem. Zemřel v Olomouci, v úctihodném věku 91 let.

Protože ve svém dílu - především baladách, ve kterých je slyšet jeho zklamání z veřejných poměrů v buržoazním státě - vystupuje proti národnostnímu útisku na Ostravsku, a vyzývá v něm často k odboji, psal svá díla raději pod pseudonymem, jeho občanské jméno bylo Vladimír Vašek.

Petr Bezruč ve chvílích svého volna rád jezdil vlakem, kterým jako státní zaměstnanec mohl cestovat zdarma na výlety do okolí Brna. Jedním z nejčastějších cílů jeho výprav byla zámecká obora v Židlochovicích, kde je dodnes k vidění lavička na které rád sedával. Je situovaná tak, aby z ní bylo dobře vidět do oken průčelí zámku, a tak lze jen tušit, za jakých pohnutek vznikaly jeho balady, když viděl tančící siluety bavící se šlechty v osvětlených oknech, a ve své mysli srovnával její život s nelehkým životem nejnižších sociálních vrstev.

Na lavičce je cedulka s jeho verši, které věnoval prezidentu Masarykovi. (Prezident jezdíval do Židlochovic na lov zvěře, a pokaždé se zastavoval v klášteře Benediktinů v nedalekém Rajhradě, kde působil jeho někdejší spolužák). Do pár slok neopomněl Bezruč vložit slova „… náš vrah, vévoda Gero“. Ten chlapík mu pěkně musel ležet v žaludku!

Víte, že vévoda Gero je ve skutečnosti Fridrich Maria Albrecht von Habsburk-Lotringen (narodil se v Židlochovicích roku 1856 a na začátku první světové války byl vrchním velitelem rakousko-uherské armády), který se stal bouřlivému slezskému básníkovi jenom vítaným podobenstvím?

Zdroje:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096110580-markyz-gero-postrach-slezskeho-lidu/