Hlavní obsah
Věda a historie

„Žádná lítost se nekonala.“ Když dopadly atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki, české noviny jásaly

Foto: FEMA / Wikimedia Commons / Public domain

Československý tisk nereagoval děsem ze zkázy, ale úžasem z vědeckého zázraku a úlevou, že globální jatka konečně končí. Žádná lítost nad obětmi se tehdy nekonala.

Článek

První podrobné zprávy o Hirošimě se na titulních stranách československých novin objevily 8. srpna 1945, dva dny po svržení bomby z letounu Enola Gay. Novináři museli čtenářům vysvětlit technologii, o níž do té doby nikdo kromě hrstky vědců neměl ani tušení. Dobové články barvitě popisovaly princip štěpení atomu a vyzdvihovaly americko-britsko-kanadský vědecký tým. V raných komentářích dominoval optimismus: bomba byla chápána jako „absolutní zbraň“, která znemožní jakékoli budoucí války a přinutí lidstvo k trvalému míru.

Titulky doslova křičely:

  • „Nejstrašlivější zbraň světa: Atomová puma!“
  • „Uvolněná sluneční síla ve službách války“
  • „Úplná revoluce ve válečnictví i ve vědě“

Zatímco Svobodné noviny kladly důraz na vědecký průlom a Američany v čele vědy, Rudé právo připomínalo roli SSSR a vstupu Rudé armády do války. V některém tisku se spekulovalo o mírovém využití atomové energie.

Z dnešního pohledu se může zdát tehdejší zpravodajství chladné až bezcitné. V československých novinách z léta 1945 byste téměř nenacházeli soucit s japonským obyvatelstvem.

Foto: Bischov / WIkimedia / Public domain

Jedna z obětí po jaderném výbuchu v Hirošimě 6. srpna 1945

Jenže tento postoj měl jasné historické příčiny: Jednak Japonsko bylo spojencem Hitlera. Za druhé: v prvních dnech po výbuchu neměli novináři ani veřejnost tušení o neviditelném zabijákovi - radiaci. Zprávy mluvily o „obří tlakové vlně“ a „žáru“, nikoli o genetických mutacích a nemoci z ozáření. A za třetí: konec bojů v Pacifiku znamenal celosvětový mír. Každá věc, která válku zkrátila byť o jediný den, byla vítána.

Zatímco demokratický tisk neskrýval obdiv k americkému průmyslovému a vědeckému gigantu, komunistické Rudé právo a levicové listy zvolily trochu jinou strategii. Sotva Američané svrhli bombu Little boy (Malý chlapec) na Hirošimu, vstoupil 8. srpna 1945 do války s Japonskem Sovětský svaz. Komunistické deníky okamžitě začaly razit myšlenku, že to nebyla „zázračná puma“, ale blesková sovětská ofenzíva v Mandžusku, co srazilo Japonsko na kolena.

Den na to - 9. srpna 1945 - byla shozena bomba Fat Man (Tučný muž) na město Nagasaki.

Foto: Charles Levy / Wikimedia / Public domain

Výbuch bomby svržené na Nagasaki 9. srpna 1945

Na stránkách československých novin se tak v srpnu 1945 odehrála vůbec první ideologická přestřelka nadcházející studené války.

Nikdo z tehdejších novinářů navíc netušil, že o několik let později se jáchymovské uranové doly promění v pracovní tábory pro politické vězně a veškerý náš uran poputuje do Sovětského svazu k sestavení jeho vlastní jaderné zbraně. Kdyby někdo tušil a napsal o tom, kdo ví, zda by v nich sám po roce 1948 neskončil.

Přečtěte si také:

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz