Článek
Jeden údaj pro začátek: tlak vzduchu na 1 metr čtvereční moře je zhruba 10 tun. A i když je plocha naší hlavy mnohem menší, pořád by na ni měl působit tlak několika stovek kilogramů. Promiňte mi – poněkud morbidní – přirovnání, ale co je tím důvodem, že se nerozprskne jako meloun hozený na zem ze třetího patra?
Tím nejdůležitějším faktorem je rovnováha tlaků - tlak uvnitř našeho těla je stejný jako tlak vně. Naše tělo není prázdná nádoba, je naplněno nestlačitelnými tekutinami (krví a vodou) a tkáněmi. A protože jsou buňky plné tekutiny, vnější atmosférický tlak nemá šanci je „zmáčknout“ – prostě narazí na pevnou hydraulickou bariéru. Navíc atmosférický tlak působí ze všech stranrovnoměrně – zleva, zprava, zepředu i zevnitř. Díky tomu se síly vyruší a my nepociťujeme žádný čistý tah nebo tlak k zemi.
Takže kdy může nastat nějaký problém, při kterém cítíme tlak vzduchu na naše tělo, respektive projevy těla, jako zalehnuté uši, nebo začneme zívat? Je to ve chvíli, kdy dojde k nerovnováze – například v letadle nebo při jízdě autem z delšího prudkého kopce. Také při potápění, čím se ponoříme hlouběji, tím je tlak vyšší.
Ne, opravdu se o svou hlavu nemusíme bát: ani na Everestu a už vůbec ne v Mariánském příkopu.
Zdroj:
vlastní text s dotazováním na AI
