Článek
Nikdo na světě tu nemůže být donekonečna. Ani ti, kteří si to o sobě myslí. V tomto je život naprosto spravedlivý. Možná by někteří namítli, že Metuzalém se dožil krásných 969 let, Gilgameš pak vládl pěkných 126 let, musel se tedy dožít také víc než stošestadvaceti. Jenže v té době kdo ví, jak se počítal čas, tedy spíše než téměř tisíc let, žil Metuzalém nějakých klasických 80, což v té době byl patrně nadstandard, jinak by ho Bible nezmiňovala. Dnes se může běžně člověk dožít něco nad 80 let, máme samozřejmě i příklady daleko dlouholetějších lidí. Mezi politiky byl naživu dlouho například George Bush starší, který zemřel v požehnaných 94 letech a stal se nejdéle žijícím americkým prezidentem.
Potom se zaměřme na druhou část nadpisu, tedy na to, které politiky bychom mohli považovat za „barbarské.“ Staří Řekové považovali za barbary každý národ, který mluvil řečí, jíž nerozuměli. V přeneseném současném slova smyslu se jedná o lidi nekulturní, nedemokratické, chovající se mimo základní slušná pravidla a vymykající se slušné většině společnosti. Možná některým budu křivdit, ale zkusme si vyjmenovat některé příklady politiků, kteří bouří současnou politickou scénu více, než je zdrávo.
Začněme domácími, mezi kterými rozhodně najdeme Tomia Okamuru, antisystémového populistu, který nadává na všechny a všechno a jeho jedinou politikou je vymezovat se. Pak tu máme Kateřinu Konečnou, potažmo podhoubí v hnutí Stačilo! Zde asi není potřeba zmiňovat, že politika Stačilo! není zcela v souladu s demokratickým vzorem. A i když tím píchnu do vosího hnízda, mezi tyto politiky zařadím i Andreje Babiše, který je sice politik víceméně seriózní (nejlepší z této skupiny), ale na populismu ujíždí také, přičemž tradiční demokratické hodnoty napadá velmi často. Odcházejícího Miloše Zemana nechme stranou, stejně jako Václava Klause.
Ve světě pak máme „barbarské“ politiky samozřejmě také. Nejzářnějším příkladem je patrně Kim Čong-un. Severokorejský diktátor, který drží svou zemi železnou rukou a vyhrožuje všem kolem sebe (snad vyjma Rusů a Číňanů, s nimiž tak nějak kooperuje). Samozřejmě nesmíme zapomenout na muže, který se poměrně dlouho skrýval, aby se před třemi roky odkopal zcela. Tím je Vladimir Putin. Muž držící tvrdě otěže Ruska, který se neostýchá v zájmu imperiálních ambicí napadnout sousední stát. A pak tu staronově máme i Donald Trumpa, který se v úřadu chová také více jako hulvát než jako skutečný státník. Od našich sousedů bychom měli zmínit Roberta Fica. Samozřejmě seznam je značně neúplný a pokrývá jen špičku ledovce, ale pro ilustraci patrně postačí.
Ač nechci přát nikomu nic zlého, ani diktátorům, tak je nad slunce jasné, že budou všichni jmenovaní jednoho dne tam, kam musíme všichni (tím nemyslím berňák). Nejmladšímu zástupci, Kimu Čong-unovi, je v této době 41 let, tedy u nás by se mohl rok ucházet o post prezidenta. Ten má sice do průměrného dožití 80 let ještě dost daleko, ale jeho zdraví by jej mohlo vzhledem k tělesné konstituci zradit dříve. U nás je na tom podobně Kateřina Konečná, která je o 3 roky starší než Kim Čong-un, ale patrně bude v daleko lepší zdravotní kondici. A mezi staré kusy nepatří ještě ani Tomio Okamura se svými 52 lety a naprosto perfektní fyzickou kondicí (je na tom lépe než Konečná, minimálně co se testosteronu týče). Jinak výše jmenovaní jsou spíše starší ročníky. Trumpovi je téměř 80, Putinovi přes 70, z našich končin oslavil loni 70 Babiš a i čestně zmíněný Zeman slavil loni ve velkém stylu osmdesátiny. Mohli bychom říci, že zhruba do 15 let s námi již nebude většina jmenovaných.
Změní se tedy po odchodu těchto polodiktátorů, antisystémových populistů něco v politice? Možná ano, ale spíše ne. Poněvadž co je svět světem, lidé zůstávají stejní. V populaci vždy byl nějaký lhář, zloděj, vrah, blbec a prostitutka. Takže je dost pravděpodobné, že tam budou i nadále. Po odchodu Trumpa se o jeho křeslo patrně popere Musk s Vancem, po odchodu Putina nejspíš z občanské války vykrystalizuje nový polodiktátor, Kima zase nahradí jeho dcera. I Fica nejspíše nahradí některý z jeho stranických kolegů. Jediné, co se změní bude pravděpodobný zánik hnutí ANO po odchodu Andreje Babiše. Ale jeho osiřelých voličů se nejspíše ujme někdo další, kdo je dokáže přitáhnout stejně jako současný předseda-majitel.
Vzhlížíte-li tedy s nadějí, že Trump jednou odejde, Putin bude vystavený vedle Lenina, nebo že Babiš s Konečnou půjdou do důchodu, pak budete nejspíše z vývoje dalších událostí poměrně zklamaní. Ono se nejspíš nic moc nezmění. Rozhodnou (většinou) voliči, kteří budou stále stejní, ne-li horší.
A samozřejmě to platí i obráceně, tedy až bude v důchodu Fiala, v což mnozí také doufají, ODS tu s námi bude dál, jako po odchodu Václava Klause. Stejně jako nejspíš nepřestane existovat TOP 09 bez Markéty Pekarové Adamové.
