Hlavní obsah

Když je nenávist k Západu silnější, než vlastní myšlení

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí (ChatGPT.com)

Je to karikatura, ale i takoví jsou mezi námi

Najdou se i u nás jedinci, kteří nenávidí Západ. Mají pro to různé důvody. Nejčastěji však podléhají ruské propagandě, kterou následně sami šíří. Takové jednání lze označit za rezignaci na vlastní rozum.

Článek

Trend nenávisti ke všemu západnímu je tu s námi po krátkém sametovém vystřízlivění pořád. Stále se u nás najde dost lidí, kteří za své neúspěchy obviňují západ. Ať už jsou jím USA, nebo nyní spíše EU. Někdo si s příchodem demokracie skutečně pohoršil. Důvodů, proč tomu tak může být, je mnoho, mezi nejčastější patří ztráta pozice v nějakém socialistickém podniku či úřadě, někdo vyloženě přišel o práci po ukončení dotací provozu fabriky. Jsou tu s námi i lidé, kteří nejsou v kapitalisticko-demokratickém uspořádání schopní přežít tak dobře jako jiní, a kteří spoléhali na socialistické jistoty. Zkrátka ne všem je v demokracii dobře, a lze chápat, že proto nemají rádi západní demokratické struktury, které si ve svém boji proti demokracii zosobnili v podobě Evropské unie a Spojených států. USA jsou na tom nyní o něco lépe díky Donaldu Trumpovi, který poměrně otevřeně kolaboruje s Ruskem.

Na naší nenávisti k západu má pochopitelně největší zájem Rusko spolu s Čínou. Proto ji přiživují a skrze dezinformační kanály se snaží nahlodat co nejvíce lidí na svou stranu. Ať už přiživováním nenávisti, nebo skrze cíleně vypouštěné dezinformace a konspirace, nebo rovnou lži. Živné půdy u nás mají, jak se zdá, víc než dost a jejich hybridní válka dlouhodobě přináší ovoce v podobě občanské nespokojenosti a rozeštvávání společnosti.

I když je rozbíjení demokracie jen stěží omluvitelné, lze jej v mnoha případech pochopit. Ne každému se zkrátka takové uspořádání líbí a byl by raději, aby tu bylo nějaké jiné. Ať už třeba království, diktatura nebo rovnou anarchie. Vidění světa nelze vyčítat nikomu.

Co však lze lidem vyčítat, je absence zdravého rozumu a neschopnost, či ještě hůř neochota, zapojit kritické myšlení. Zapojit takříkajíc zdravý rozum a zamyslet se nad tím, jestli náhodou to, co po někom opakují a čím argumentují, není naprostý nesmysl postrádající základní logiku. Sami často poukazují, že mají „vyšší školu života,“ tedy že tomu rozumí líp než my, mladí nezkušení cucáci. Konfrontaci s realitou však obvykle místo zamyšlení řeší raději agresivitou nebo argumentačními fauly.

Jasným příkladem může být například přepisování historie ruskou propagandou. Ta se ji pokouší přepsat tak, aby Rusko, potažmo jeho předchůdce Sovětský svaz, byly vykládány v daleko lepším světle, než tomu doopravdy bylo. Zároveň si tím často umetá cestičku pro pohlcení nebo přímo napadení některého ze svých sousedů, nebo ospravedlňuje nepopulární (protizákonné) kroky.

Když se podíváme asi na nejúspěšnější hybridní akci, a to ospravedlňování napadení Ukrajiny, pak je zcela jasné, že jde o cílenou propagandu. První otázka, která má člověka napadnout je, jak je možné, že 77 let nikomu nevadilo, že Ukrajinské nacionalisty za války vedl Bandera? Ukrajina byla součástí SSSR a do roku 2014 měla s Ruskem vřelé vztahy. To snad v té době nikomu nevadilo a začalo to vadit až po Majdanu?

V předchozích letech se zase ruské konspirace a dezinformace vázaly na migrační krizi a děsily nás útokem muslimských imigrantů, kteří, jak se časem ukázalo, k nám ani moc nechtěli. Samozřejmě to celé s dodatkem, že migranty nám sem cpe tak zlá EU. A co nám v tu dobu říkal zdravý rozum? Abychom se neděsili, že se k nám nikdo nehrne a že tu imigranti nic neudělali. Čas tomu dal za pravdu. opačný pól myšlení naopak vytvořil prvního českého teroristu.

V současnosti zase jasně vidíme zcela podrytou důvěru ve státní instituce a nezávislá média, což vyvrcholilo v boj o českou televizi. Příjemci ruských lží zkrátka nevěří ničemu, co je státní. Není to nové vlastnost, byla tu už ve středověku a v době socialismu jsme si ji vypiplali.

Ale Ruských nesrovnalostí je daleko víc. Při použití kritického myšlení obvykle vyplavou na povrch jako korek. Jenže někteří naši spoluobčané, kteří z jakéhokoliv důvodu nedůvěřují demokracii a nenávidí západ, v lepším případě trpí kognitivní disonancí. Tedy problémem mysli, který jim neumožňuje vidět pravdu, poněvadž jsou ve své víře (respektive nenávisti) tak slepí, že si odmítají připustit, že by neměli pravdu. A Rusko jejich vidění světa využívá nadmíru dobře a jejich nenávist k Západu posiluje.

Nenávidět Západ je názor. Přejímat lži a konspirace už názorem není. Jedná se pouze o iracionální důvěru a šíření toho, co nám někdo napovídal, protože se mu to hodí. Ať už se jedná o různé sekty, ale právě i o ruskou propagandu.

Nebezpečí cílené hybridní války nespočívá v radikalizaci skupiny vystupující proti Západu, ta už je sama o sobě nebezpečná dostatečně a její myšlení prakticky nejde změnit. Pravé nebezpečí se skýtá v možnosti nahlodat myšlení neutrálně smýšlejících. Pod rčením „stokrát opakovaná lež se stává pravdou“ zasévá Rusko do našich myslí semínko pochybností a drobností, které nakonec mohou negativně ovlivnit náš názor na demokracii, v tomto případě zosobněnou Evropskou unií.

Celá situace je tím horší, že někteří naši spoluobčané cíleně pomáhají šířit ruskou propagandu za finanční úplatu. A tato neřest se nevyhnula ani nejvyšším patrům české politiky, kdy někteří naši politici otevřeně kolaborují s agresivním imperiálním Ruskem či šmíráckou, potichu se rozpínající Čínou.

Anketa

ČR má být s:
Demokratickým západem
100 %
Autokratickým východem
0 %
Samostatná (jako Švýcarsko nebo KLDR, vyberte si)
0 %
Celkem hlasovali 2 čtenáři.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz