Článek
Předem bych velmi rád zdůraznil, že rozhodně nejsem velkým zastáncem elektrických vozů. Smysl podle mě dávají pulg-in hybridy, ale čistě elektrické (zatím) ne. Do města dobrý, meziměsto, no…
Taková malá odbočka do minulosti, proč to slovo v závorce - zatím. Jsem ročník, co pamatuje první dvouřádkové mobily. Samozřejmě pak přišel boom dalších a dalších technologií. Polyfonní vyzvánění, barevné displeje, dotykové obrazovky. A u těch bych se rád zastavil. Zprostředkovaně se moje SIMka dostala do jednoho z prvních modelů. Super technologie, ale prostě nevychytaná. Mobil měl ještě spoustu much a v uživatelském hodnocení bych mu nedal víc jak 50%. Dneska mám už postarší čínský model, ale z uživatelského hodnocení mu klidně dám 90%. Je to nějakých 10 let vývoje. A přitom takový propastný rozdíl. Mimochodem i ta cena u toho staršího byla asi 4× vyšší. Prostě fungl nové technologie ještě nemají vychytané mouchy, navíc jsou předražené.
A tohle bych rád zdůraznil i u elektro vozidel. Sice první vůz na baterky sjel z linky roku 1835, tedy o nějakých 50 let dřív než první spalovací motor, ale přijde mi, že ona technologie byla jaksi zapomenuta (všechna čest výjimkách v podobě projektů francouzských automobilek, i třeba projektu Škoda Shortcut), než přišla Tesla se svým modelem S. Nicméně, nepřijde mi, že by se v současné době někdo pokoušel změnit princip elektrovozu. Stále máme Li-Ion baterie se stále větší kapacitou, stále máme elektromotor se všemi jeho pozitivy i negativy. Porsche napadla spásná myšlenka nacpat převodovku i do elektroauta a odneslo si tím svůj úspěch. Tleskám. Ale to je vše. Dnešní zlepšování je víceméně jen o tom, kdo dokáže dát pod auto větší baterii, či kdo ji dokáže rychleji nabít (čímž odpadnou fancy sojová latté, na které se majitelé elektrovozů těší).
Zatím, zdá se, že elektromobilitu víceméně jen haním, tak proč tedy ten nadpis? Hned vysvětlím: Jsou řidiči, kteří nedají na spalováky dopustit. Jsou i řidiči, kteří potřebují mít v autě „fofrklacek“ a automatická převodovka je pro ně sprosté slovo. To je v pořádku, jak se říká, „sto lidí, sto chutí“. Chtějí mít lepší kontrolu nad vozem, chtějí mít lepší pocit z řízení, chtějí slyšet, jak motor přede, chtějí cítit benzín na pumpě, chtějí si hýčkat svého čtyřkolového miláčka, chtějí být sví.
Když se ovšem podíváme na silnice, můžeme lidi za volantem rozdělit do několika skupin:
1) Nadšenci – ti kteří auta milují a užívají si je, pečují o ně, rozumí každému detailu a občas se jedou projet na okruh, či alespoň navštěvují různé akce plné naleštěných vozů.
2) Řidiči – ti kteří si za volant sednou bez problémů, rádi. Vědí, jak auto funguje, a jízdu si užívají.
3) Uživatelé – ti, co sednou do auta, protože musí, ať už kvůli nákupu, dětem, práci či jakéhokoliv jiného každodenního důvodu.
4) Neřidiči – takoví, pro něž je auto spíš na obtíž (ale bez něj to nejde, zkuste si jet za babičkou s kočárkem přes půl republiky), pokud nemusí, tak klíčky od auta nevytahují ze šuplíku a když se někam jede, jsou nejspokojenější, když můžou řízení přenechat někomu jinému.
A teď si shrňme, kolik oněch lidí bude:
1) První skupina není sice malá, ale takových lidí na silnici potkáme možná desetinu, spíš méně (tj. <10%).
2) Druhá skupina na tom je líp, ale taky nebudou ve většině, čili mohli bychom říci, že těch bude brázdit silnice zhruba 25% – 30%.
3) Zato následující skupina „uživatelů“ je obrovská. Klidně víc jak polovina lidí na silnici (>60%).
4) Neřidičů bude jen mizivé procento, naštěstí pro ně, i pro nás ostatní (<5%).
A teď velmi stručně k tomu, co asi chtějí:
1)První skupina to ví naprosto přesně a má-li takový člověk dost peněz, může si pořídit opravdu jakékoliv auto. Klidně Lamborghini, Ferrari, Porsche, Nisan GTR… Pro ty méně movité pak máme různé speciality typu VW Golf GTi, Hyundai řady N. Ano, může se i zde objevit někdo s elektroautem (Taycan, Tesla…), ale moc takových lidí nebude.
2) Skupina druhá chce mít auto pěkné, spolehlivé, naleštěné, ale nechce (nemůže) do něj investovat veškeré rodinné finance ani všechen svůj čas. A může mít auto úplně jakékoliv.
3) Zde, ve třetí skupině „neřidičů“ se dostáváme k tomu, že těm lidem je úplně jedno v čem jedou. Obvykle je pro ně daleko důležitější barva a výbava auta než značka nebo typ motoru.
A právě tím se dostávám k samotnému nadpisu, konkrétně jeho části: „Proč ne…“ Proč by nemohli uživatelé vozů, kterým je fuk co řídí, používat elektromobily? Ostatně EU a stát je k tomu dost motivuje. Takový člověk pak třeba s ohledem na zrušení dálničních poplatků či možnost zaparkovat ve vybraných zónách může sáhnout po elektroautě. Jistě i příroda bude mít radost, stejně jako lidi ve městech, že mají čistší vzduch a méně hluku.
Pro nás ostatní tu naštěstí jsou spalovací motory, zatím. A jestli ostatní silniční šeď brázdí vozovky v Oktávce, Passatu, Fordu, Mazdě, nebo elektroautě je přece úplně jedno. Tím spíš pak mezi nimi vynikne auto, které má svůj majitel opravdu rád a za kterým se nejen já rád otočím. Ono je nakonec snad stejně jedno jestli v koloně před námi jede diesel, benzín a nebo elektřina (hlavně aby to nebyl třeba Trabant, nebo Warťas ti dost smrdí), nebo kdo to zabral to poslední parkovací místo. Tak nechme ekofanatiky (mezi něž částečně patřím taky), ať si jezdí v čem chtějí a berme je jako ostatní nudnou silniční šeď, chtějí-li jí býti.
