Článek
Ačkoliv nejsem žádným přehnaným fanouškem Spojených států amerických a nikde mi nevisí americká vlajka, celý život jsem jim fandil. Mám to štěstí, že v době, kdy jsem začal alespoň velmi rámcově chápat politiku, jsme již nebyli socialistickou republikou, takže můj politický rozhled nebyl zastíněn komunistickou propagandou o prohnilém Západě. Naopak byl asi ovlivněn euforií otevřených hranic a přehnaným obdivem a oblibou zboží ze západu. Včetně produktů z USA.
USA jsem po celý svůj život bral jako „policajta demokracie,“ tedy jako stát, který chrání demokratická práva a je-li někdo na těchto právech napaden, neváhají mu USA přijít na pomoc. Ať už vojensky, nebo politicky. Nebudeme si nalhávat, že nejde především o zájmy samotných USA, protože těm zkrátka současné demokratické nastavení světa vyhovuje a mají z něj nejlepší ekonomický profit. Jakmile se zdá, že se někde vychýlila ručička z nastaveného kurzu, neváhají Američané přispěchat a dát věci zase do pořádku, třeba i vojenskou silou. Není to zrovna pěkné chování, ale vzhledem k tomu, že mě samotnému současné nastavení světa vyhovuje taky, tak proti tomu nic nenamítám, byť nějaké výhrady by se také našly.
Politika Spojených států byla dlouhou dobu stabilní a nastavená stále stejně. USA do „své party“ braly stále více států a mezinárodní spolupráce, která obohacovala všechny, vzkvétala. A to ať už v prezidentském křesle v Oválné pracovně seděli demokrat jako například Barack Obama, nebo republikán jako G. W. Bush. Dokonce i za minulé éry Donalda Trumpa se nasměrovaná politika nijak nevychýlila z nastaveného kurzu. Ovšem Trump se vrátil. V čele frakce MAGA začal bourat všechny politické vztahy, které předtím jeho předchůdci budovali desítky, ne-li stovky let. Jediným Trumpovým zájmem se stal oportunistický byznys, který absolutně nerespektuje, co ve světě funguje a co ne. Za každou cenu hodlá znovu nastavit silný americký průmysl, bez ohledu na to, že dovoz mnohdy vychází daleko levněji, než domácí výroba. Nejen že tím poškozuje samotné Spojené státy, ale likviduje také ekonomiku všech zúčastněných, ať už je to Kanada, EU, Čína, nebo třeba tučňáci.
Trump svou nepředvídatelnou „politikou kola štěstí“ zničil to, co jsem měl na USA dosud rád. To, že Američané okamžitě přispěchali uhasit jakýkoliv problém, který by narušil stabilitu systému, v němž je většině lidí civilizovaného světa dobře. Já jsem již před Trumpovou inaugurací předpokládal, že nastane nějaký pohyb ve stabilních vodách, že USA posílí, zatímco zbytek světa na tom bude tratit. Ovšem to, co přišlo letos 20. ledna, čekal jen málokdo. Zatímco v USA nově nevzkvétají, ale naopak spíše strádají, o to horší jsou ztráty ostatního světa. Můj pohled na USA se tímto poněkud změnil. Uznávám stále, že je to nádherná země plná skvělých lidí, kteří za politiku pár šílenců z MAGA nemohou, ale současná Americká politika je mi natolik odporná, že jsem se rozhodl s USA zkrátka bojovat.
Ekonomové radí, že Trumpa citelně zasáhne finanční propad. Sám k němu přispívá, ale řekl jsem si, že po vzoru Kanaďanů, kteří se rozhodli bojkotovat některé americké produkty, se přidám k jejich řadám. Ačkoliv patřím k lidem, co si rádi dopřejí černé šumivé nápoje (ano, jedná se hlavně o Coca-Colu), nyní jsem začal tyto výrobky bojkotovat. Pravda, moje spotřeba cca 3 litry týdně není nijak závratná, ale počítá se každá kapka. Doslova. Pokud v tom nebudu sám, pocítí jedna z největších a nejslavnějších amerických firem ztrátu. Loni měla společnost Coca-Cola zisk 10,63 miliardy dolarů. Vzhledem k tomu, že v Kanadě již bojkot Coca-Coly a jiných výrobků začal, patrně se něco podobného nastane i v Mexiku, jakožto zemi s nejvyšším počtem prodané Coca-Coly, ostatní se mohou přidat. Jako třeba já. Tržby Coca-Coly klesnou a vedení firmy nejspíše bude jednat s americkou vládou, aby se situace nějak otočila. Protože slabost každé firmy je v ekonomice obchodu, a ta pochopitelně bude chtít znovu nastartovat rostoucí trend. Pokud se více lidí rozhodně bojkotovat nějaké další americké výrobky, pak „vyjednávací síle“ přidáme ještě víc. Těch možností není málo.
Třeba jsem naivní, ale třeba ne. Třeba se nám, bojkotérům, povede znovu vrátit USA tam, kde jsme je měli před rokem 2025. A to zcela mírumilovnou cestou, jen skrze naše peněženky. Není snad lepší revoluce…
