Článek
Kvůli neukázněným turistům oplotili ochránci přírody, respektive zaměstnanci Krkonošského národního parku, obzvláště cenná prostředí vysokohorské tundry. I přesto, že mezi chráněným biotopem a turistickou trasou bylo zábradlí, neukáznění turisté se chodili fotit i za hranice, kde již neměli co dělat. Proto se u zábradlí objevila také síť, která (doufejme) již všem zamezí vstup do chráněné zóny.
O mnoho zajímavější, nežli samotná informace o instalaci sítě proti turistům, je následná diskuse pod článkem. Ta je téměř dokonalým zrcadlem smýšlení naší společnosti. Část lidí nadává neukázněným turistům, část zase ochráncům přírody a část „totalitnímu systému“, který nám všechno zakazuje.
Jistě, ochránci přírody nikdy nebyli příliš populární. Žabičkáři a ptáčkaři často hází klacky pod nohy pokroku a blokují nebo alespoň protahují stavbu nových silnic, či bytové nebo průmyslové zástavby. Ale oni to nedělají jen tak pro nic za nic. Oni se snaží chránit přírodu, část ekosystému, bez něhož lidstvo nemá šanci přežít. Ne, že by líhniště ropuchy bylo středobodem přírody, ale příroda je křehká a jakékoliv narušení ji může vyvést z rovnováhy, na což následně lidstvo může velmi doplatit. Proto, je-li jiná možnost, je dobré vyhnout se zásahům do chráněné části přírody. A ano, mnozí by mohli namítnout, že pošlapáním mechů a lišejníků, rozkopnutím jednoho tlejícího pařezu nezničíme světový ekosystém. Ne, naštěstí ten je odolnější. Ale když takových bude víc, zničíme unikátní kus přírody, který pak už nikdy nikdo nebude moci vidět. Někdo, kdo to asi ocení více, než onen „pán světa,“ který může všechno, a nikdo mu nebude říkat kam nemá chodit.
Co nechápu, je pocit některých lidí, že mohou všechno. Ne, nemohou a není to žádná totalita. Jsou to jen nastavená pravidla. Díkybohu nežijeme v anarchii, ale v demokratickém státě, který je svobodný, ale zároveň svázaný pravidly a nařízeními. Máme zde zákony omezující činnost svobodomyslných jedinců. A mezi takové patří i zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který ustanovil Krkonošský národní park. A to proto, že se jedná o území obzvláště cenné přírody, kterou je potřeba chránit právě před svobodomyslnými lidmi, kterým vadí, že si nemohou lézt, kam chtějí a dělat co chtějí a že pod vrcholem Sněžky není hektarové betonové parkoviště, restaurace a Mekáč, když oni by to rádi. Tuto přírodu je potřeba chránit, aby tu s námi vydržela. Aby nebyla rozšlapána tisíci podrážkami neukázněných rádoby turistů, lačnících po skvělé fotce na instáč. Jak to vypadá v některých známých světových lokalitách, se můžete přesvědčit například zde.
Co mne také v diskusi překvapilo, byla zlost na ochránce přírody. Lidé si nejspíše pletou ekologa (člověka co rozumí přírodě) s aktivistou. Samozřejmě také nemám rád aktivistické znuděné zpovykané blázny, jako je třeba zmiňovaná Gréta, kteří protestují jen proto, aby protestovali, ačkoliv o tom, proti čemu protestují, nevědí často vůbec nic. A nezřídka ani vlastně neví, proč protestují. To jsou skutečně osoby hodné opovržení. Ovšem ekolog je člověk většinou rozumný, který se snaží s ostatními rozumně spolupracovat a který ví proč. Bývá odborníkem na danou tématiku a jediné, o co mu jde, je zachování přírody, byť někdy ani ne za každou cenu. Ekolog si naši pozornost zaslouží, aktivista ne.
Buďme rozumní, nerozčilujme se, když nám někdo něco zakazuje. Odborníci ze správy Krkonošského národního parku vědí, proč to dělají, a kdyby nemuseli, nedělali by to. Jde jim o přírodu, ne o šikanu návštěvníků. Z našeho pohledu, kdy vyrážíme do přírody, přece chceme, aby tam ta příroda byla (jinak bychom tam nešli), tak zkusme zajistit, že tam bude i po nás. Kdyby se lidi před padesáti lety rozhodli to tam zdupat, jako my nyní, už bychom dnes možnost navštívit přírodu neměli. A lidé, co mají k přírodě daleko, snad také chápou, že když jedu po silnici, chci, aby tam zůstala i po tom, co ji použiju, tak se na ní nebudu otáčet tankem, i když je to moje svaté právo. V kině také nerozřežu sedačku, jen proto, že jsem chtěl super fotku.
Tak tedy napříště pouze v mezích mantinelů, ony svůj důvod mají. Pro někoho by možná bylo fajn mít u nás 78 870 kilometrů čtverečních zalitých betonem (pro ty co neví, je to celá rozloha ČR), ale jsou mezi námi i tací, kteří se takovéto betonové džungli vyhýbají a mají raději přírodu. Pokud někomu vadí síť na Sněžce, nechť tam neleze. Nemá tam co dělat, vlastně ho to ani nezajímá a raději by byl někde v klimatizovaném nákupáku.
Na závěr je třeba ještě dodat, že s neukázněným chováním turistů se potýkají všechny chráněné oblasti a mezi lidmi se vždy najde někdo, kdo si myslí, že smí víc než ostatní. Zkusme se chovat tak, aby se už příště žádné sítě instalovat nemusely.
Zdroje:
https://www.krnap.cz/aktuality/tz-prirodu-na-snezce-opet-chrani-ochranne-site/
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zpravy-kralovehradecky-kraj-ochranci-prirody-opet-oplotili-vrchol-snezky-40525316#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=8&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
