Článek
Donald Trump si již na druhý pokus brousí zuby k připojení Grónska pod Spojené státy. První náznaky jsme mohli vidět nedlouho po jeho nástupu na úřad prezidenta, ale postupně zanikly pod tíhou dalších chaotických proklamací a požadavků, především pod Trumpovou celní válkou. Nyní se Trump o Grónsko začal zajímat znovu a nutno dodat, že nyní už se bohužel zdá, že to myslí daleko více upřímně a vážně. Zdá se, že Trump se zařadil po bok imperiálních diktátorů, jejichž jediným cílem je zvětšit území, která jejich stát ovládá. Že tento ukazatel není tím zásadním, nám předvádí Rusko, největší stát na světě, který se přesto topí v bídě, a Izrael, který i před mnohonásobně menší velikost produkuje daleko vyšší ekonomický obrat a patří mezi nejvyspělejší země i přesto, že je umístěn v neúrodné poušti bez surovin.
Evropské státy, zejména ty v NATO, se po právu obávají, že Trump by mohl být ve svých imperiálních snech natolik konkrétní, že se rozhodne uzmout si Grónsko silou, a zaútočí na posádky NATO, které tam jsou. O tom, že vést válku proti USA je nemožné se bavit ani nemusíme, i když jisté problémy by i drobné evropské státy Američanům dělat mohly, například partyzánským vedením boje.
Zvláštní je, že anexe Grónska je obhajována tím, že USA tento největší ostrov na světě potřebují kvůli své bezpečnosti. Přitom vojenskou základnu i posádku na něm již mají a nikdo jim nijak zásadně nebrání ji používat. Nyní však mají na ostrovně „konkurenci“ v podobě vojáků z Dánska a Francie. Tak doufejme, že to všichni přežijí ve zdraví a zvítězí zdravý rozum.
Samozřejmě otázka války o Grónsko, ať již té diplomatické, nebo i skutečné, rezonuje i v naší republice. A její čelní představitel, premiér Andrej Babiš raději strká hlavu do písku a odmítá se vyjádřit, aby si náhodou nepoškodil reputaci ani na jedné straně. Koupil si ale glóbus, aby zjistil, kde to Grónsko vlastně je. Což je spíše marketingový tah na hloupé voliče, protože snad každý musí vědět, kde Grónsko leží. A Babiš také všem vysvětlil, že USA Grónsko potřebují kvůli obraně proti ruským raketám Orešnik.
Zde si uděláme malé okénko, jak taková mezikontinentální balistická střela funguje. Ale napřed si připomeňme, že Orešnik, který má dostřel asi 5000 km, by z Ruska na území USA ani nedoletěl. Tedy dokud USA neanektují Grónsko. ICBM (mezikontinentální balistické střely), jsou rakety, které létají po balistické křivce, velmi často až do vesmíru, odkud pak padají zpět na zem do místa dopadu. V případě, že by Orešnik, respektive spíše raketa Sarmat s doletem až 18 000 km, letěl nad Grónskem směrem do USA, byl by v tu dobu ve vesmíru mimo dosah veškerých PVO, která má kdo k dispozici. Sestřelit z Grónska by tedy nešel. A jeho zachycení na radaru by již proběhlo daleko dříve, než by se ke Grónsku přiblížil. Z důvodu ochrany před mezikontinentálními střelami tedy pro USA Grónsko moc význam nemá.
Zato má význam v těžbě nerostných surovin. Nerostné bohatství na území Grónska je velmi lákavé. A bude to nejspíše hlavní důvod, proč by Donald Trump rád přidal další hvězdičku na vlajku USA. Expanze, prestiž a peníze, nic víc v tom není. A USA nemá rozhodně žádné právo, stejně jako Rusko, nebo kterýkoliv jiný stát, brát si území svého souseda, ať už je pod zemí jakékoliv nerostné bohatství.
Donald Trump, člověk, který si myslí že může všechno
A je povinností všech civilizovaných států, zejména těch v NATO, které mají s USA podepsanou vojenskou dohodu o společné obraně, aby se k tématu vyjádřily. A to záporně. Měly by se bez výhrad postavit za Dánsko, pod které autonomní Grónsko už dvě století spadá a vyžadovat od Trumpa, aby své podivné imperiální ambice zkrotil a nechal Grónsko tam, kde je. Všichni, včetně České republiky by měli být za jedno a ukázat Trumpovi, že Evropa není jen onucí na americké botě, ale že dokáže táhnout za jeden provaz a umí být silná. Jakmile jeden ze států začne pochybovat, spustí se lavina a soudržnost Evropy se rozpadne jako domeček z karet. A tím vyšle signál Trumpovi, že si může dělat co chce, jen protože má za zadkem nejsilnější armádu na světě. Už takhle máme na krajíčku a nebylo by dobré přilévat olej do ohně.
Prodávat hlas České republiky za telefonát od Trumpa je laciné. A hloupé. Takto se dobrý státník chovat nemá. Dobrý státník se nebojí toho, že by se dostal na Trumpův „black list“ a zavřel si dveře do Bílého domu. Dobrý státník jedná tak, aby jeho země byla silná. A ČR bude silná jen tehdy, bude-li součástí silné Evropy.
Andrej Babiš, člověk, který neví, na jakou stranu se přiklonit, a tak raději mlčí
Navíc je silně povrchní přiklánět se k Americe, když elektorát ANO ještě před rokem a půl Ameriku z duše nenáviděl. Jako by Trump rázem zakopal všechny staré křivdy a USA se staly velkým vzorem. Bohužel pro moudré lidi tomu je naopak. Ale na to se v populistické politice nehraje. Moudrých je totiž méně, navíc se jim dá hůře zavděčit. Ona se osoba v prezidentském křesle USA za 4 roky změní. A patrně se změní i směr, kterým je USA nastaveno, vrátí se tam, kde skončil před Trumpovou inaugurací. Pak se ukáže, kdo se v této Trumpovské krizi, jak choval.
