Článek
Na setkání s voliči 7. srpna v Roudnici nad Labem padla z úst Andreje Babiše mimo jiné také věta: „My víme, o čem mluvíme, když někdo například chce zrušit Senát, neví, o čem mluví.“ O čemž, mimo jiných perel, informovaly v reportáži Seznam zprávy. Touto větou se Babiš opět poněkud zdiskreditoval a prokázal, že asi neví, o čem mluví. Je potřeba ohlédnout se trochu do historie, abychom prokázali, jak účelově Babiš myslí.
Psal se rok 2016 a na podzim probíhaly volby do senátu. Za politické hnutí ANO 2011 kandidovali Josef Váňa, Miloslava Rutová, Jaroslav Větrovský, Helena Válková, Eva Kislingerová, Vlastimil Harapes, Igor Karen, František Holešovský, Marek Vávra, Jan Malý, Julius Špičák, Jaroslav Menšík, Jan Lipavský, Jiří Míšenský, Zdeněk Faltus, Pavel Staněk, Jiří Dušek, Milan Brázdil, Ladislav Václavec, Jiří Strýček, Radim Babinec, Ivo Raška, Jan Hašek a Josef Zimovčák. Úctyhodný počet 24 kandidátů. Na první pohled tedy příležitost prosadit své lidi do senátních lavic zaujala i členy hnutí ANO a tyto volby pro ně nebylo zcela bezvýznamné. Výsledek pro ně byl však poměrně tragický, neboť většina kandidátů se neprobojovala ani do druhého kola a senátorské křeslo získali jen 3 kandidáti.
V tu chvíli ztratil Andrej Babiš zájem o instituci senátu. Poněvadž jeho hlas se v senátních lavicích neodrážel dostatečně důrazně a prakticky mezi ostatními členy zanikl. Nemohl tak Babišovi přinést požadované výsledky. Proto hned pár týdnů po senátních volbách Babiš poněkud populisticky prohlásil, že by senát zrušil. Argumentoval tehdy tím, že senát je de facto zbytečný (jakpak by ne, když mu nemohl přinést kýžené výsledky), že stojí státní kasu 600 milionů a že zpomaluje legislativní procesy (což asi dlouhé blokování řečnického pultíku nedělá). Celý tento nápad vypadá hned na první pohled jako jednání uraženého dítěte, které vzdoruje, protože není po jeho.
A nyní, po devíti letech se Babiš z nepřítele senátu stává jeho obhájcem, když tvrdí, že senát je důležitý. Znovu si připomeňme větu z prvního odstavce, která vlastně popisuje Babiše před nějakým časem: „My víme, o čem mluvíme, když někdo například chce zrušit Senát, neví, o čem mluví.“ Takže přiznává tím Babiš, že před devíti lety nevěděl, o čem mluví? Tou dobou již byl v politice a zastával dokonce post ministra financí, nebyl tedy zrovna nováčkem rozkoukávajícím se v politickém prostředí a formulujícím své názory. Nebyl ani žádné mladé ucho. Bylo mu tehdy 62 let, což je pro životní přehled dostatečné číslo. Naprosto jasně věděl, co hlásá. Přesto se rozhodl pro myšlenku zrušení senátu.
Znamená to tedy, že změnil názor? Miloš Zeman tvrdil, že „jen blbec nemění své názory.“ Takže za těch 9 let názor změnit mohl. Nicméně vypadá to spíš, že při dalších senátních volbách se podařilo hnutí ANO prosadit do senátorských lavic postupně 11 osob, které už patrně nějaký vliv začínají mít. Proto Babiš otočil a nyní senát hájí. Možná mu v marketingových průzkumech vyšlo, že bude lepší senát hájit, že to lidé slyší raději. Proto ta změna. Nepředpokládám, že by během té doby Babiš změnil světonázor. Ale možná že jen tehdy, v roce 2016, se projevila Babišova trucovitost, když mu sebrali tuto důležitou instituci, kterou by mohl ovládnout. Tak doufejme, že ho trucovitost bude popadat co nejméně, když je dneska nejvlivnějším českým politikem.
