Článek
Donald Trump se nechal slyšet, že prodlužování smlouvy o omezení jaderných zbraní Nový START je mu tak nějak jedno. Prostě ji 5. února neprodlouží a smlouva vyprší. Světovým jaderným mocnostem, které jsou zastoupeny především USA a Ruskem se tak otevřou dveře k navyšování počtu jaderných hlavic, k jejich rozmisťování kdekoliv ve sféře vlivu. Zní to velmi děsivě, zejména po tom, co Rusko opakovaně vyhrožuje Evropským státům drtivým jaderným útokem. V této době, kdy stále pokračuje krize na Ukrajině, a Rusové se cítí být více napjatí, než kdykoliv jindy, to rozhodně není pro Evropu a celý svět dobrá zpráva.
Jenže ono je to vlastně nakonec jedno. Přesně podle vyjádření hlavy Spojených států: „Jestli vyprší, tak vyprší.“ Pokud vám to přijde zvláštní a byli byste raději, když by smlouva byla prodloužena, pak vězte že už v tuto chvíli nemá ještě stále podepsaná smlouva příliš velkou váhu. Proč?
Za prvé už proto, že jak nám Rusové stále častěji dokazují, nějaké mezinárodní smlouvy, dohody nebo zvyklosti jim jsou absolutně jedno a jsou schopní si takříkajíc vytírat zadní část i takovými úmluvami, které se neodvažovali porušovat ani nacisté. Například ženevskými konvencemi. Když je někdo schopen zajít tak daleko, že mučí zajatce a útočí na civilní obyvatelstvo, jakou váhu pro něj asi tak má číslo na papíře ukazující počet jaderných hlavic? Tím spíše v době, kdy se Rusko ocitlo v rozsáhlé mezinárodní izolaci, a jaderné zbraně jsou tím, co drží ostatní státy dostatečně daleko, aby si netroufli mezinárodní smlouvy vymáhat. Navíc již v tuto dobu má Rusko již do roku 2023 pozastavenou účast na této stávající smlouvě, takže již nyní si s další mezinárodní dohodou dělá co se mu zachce. A nikdo proti tomu nemůže nic dělat.
Za druhé se jedná o zbraně, které spadají pod nejvyšší míru utajení na světě. Snad nic jiného se netají tolik, jako počet a rozmístění jaderných hlavic. Má to svou logiku, protože na jaderné zbraně se míří jako na první. Čili už v tuto chvíli je téměř nemožné prokázat, že Rusko, Amerika nebo třeba Čína či Francie mají jaderných zbraní skutečně tolik, kolik uvádí na papíře. Ostatně třeba o Izraeli se téměř jistě ví, že nějaké jaderné zbraně má, ale židovský stát uvádí na papíře 0 a rozporovat se to nedá protože zkrátka důkazy chybí.
A za třetí, jaderné hlavice nejsou dělostřelecké granáty. Jejich výroba je neskutečně nákladná záležitost, která značně zatěžuje rozpočet. Zároveň u nich platí doba minimální trvanlivosti, stejně jako u salámu. Je to jasně daná doba, která nám sděluje, že po jejím uplynutí nemusí být jaderné hlavice v plně funkčním stavu. Pravda je, že se na rozdíl od salámu uvádí v desetiletích, ale stále existuje. Mohlo by se tedy stát, že po uplynutí této lhůty se jaderná bomba prostě jen zarazí do země a nenapáchá vůbec žádné škody. Je proto potřeba tyto drahé hlavice odborně a nákladně udržovat a po uplynutí expirace likvidovat a obměňovat za nové kusy. Z toho plyne, že v této době už tak napjatý rozpočet Ruska se ještě utáhne, aby nalil finance do výroby dalších jaderných zbraní. Existuje přitom možnost, že to nevydrží, a Rusko se (opět) ekonomicky i politicky zhroutí. Což je pro svobodný svět skvělá vidina budoucnosti (ale…).
Těžko říci, zdali tento tah má Trump dobře promyšlený, aby zase mohl uzbrojit Rusko, nebo se jedná o další z jeho papalášských manýrů, kdy se nezajímá o dění kolem sebe, pokud mu to něco nepřinese. My se z toho ale paradoxně můžeme těšit, protože to jen rozvazuje ruce Americe, aby dohnala Rusko v počtu jaderných zbraní. A na světě by paradoxně mohl být zase o něco větší klid. Byť pod jaderným vykřičníkem. A až Donald Trump (konečně) půjde do důchodu, třeba otěže řízení USA převezme zase prezident s morálními hodnotami a logickým uvažováním a podepíše s Ruskem novou, ještě lepší smlouvu.
