Článek
Poslanec Jan Síla, zvolený za SPD, se v pořadu Ptám se já vyjádřil, že „Ti Ukrajinci, kde se neválčí, si jezdili jenom pro dávky. A to se stalo, to se stává, pořád se to ještě děje, že tady jezdí pro dávky a jedou zpátky, nebo jedou na dovolenou. Jsou tady, berou tady dávky a potom jedou na dovolenou. A přitom naši staří lidé nemají na léky.“ Samozřejmě netřeba připomínat, že hnutí SPD je primárně proti imigrantům, včetně ukrajinských válečných uprchlíků. A pan poslanec Síla má jednoznačně pravdu, kterou lze jen stěží rozporovat.
Před pár dny se objevila zpráva, že policie na Vysočině prošetřuje případ tří Ukrajinských občanů, kteří zneužívali uprchlické sociální dávky. Půl roku předtím vyšetřovala podobný případ i policie Moravskoslezská. Jednalo se o občany Ukrajiny žijící na Ukrajině a jezdící si do České republiky pouze vyzvedávat sociální dávky. Je tedy nepopiratelný fakt, že taková praxe se skutečně děje a Ukrajinci okrádají neprávem náš stát.
Ovšem podívejme se na poměr, v jakém se to děje. Na našem území v tuto chvíli pobývá něco málo přes 400 000 Ukrajinských uprchlíků. Mezi nimi se objevilo 15 vykuků, kteří se rozhodli na situaci vydělat. Jelikož jistě nejsou podchycení všichni, můžeme předpokládat, že takových Ukrajinců u nás může být klidně i desetinásobek. Tedy dejme tomu 150 jedinců. V poměru 400 000/150 vychází, že Ukrajinských občanů zneužívajících dávky je u nás zhruba 0,037%
Někdo by mohl namítnout, že je to jen malá část Ukrajinců, kteří jsou takříkajíc nepřizpůsobiví. Tedy že u nás třeba kradou, vraždí, dělají nepořádek, a tak podobně. A i to je pravda. Mezi 400 000 lidí vždy najdete určité procento takových, kteří mají větší, či menší problémy se zákonem. V roce 2024 bylo u nás souzeno či odsouzeno 8828 cizinců, bohužel bez uvedení konkrétní státní příslušnosti. V ČR žije něco kolem 1 100 000 cizinců, z nichž v tuto chvíli 40% tvoří Ukrajinci. Čistě matematicky pak vychází, že Ukrajinci v roce 2024 spáchali odhadem 3531 trestných činů (z nichž některé jsou společensky víceméně neškodné, jako např. padělání dokladů).
Na území ČR bylo v roce 2024 registrováno 173 322 trestných činů. Situace se dlouhodobě příliš nemění, tedy loni i letos budou čísla podobná. Z toho vyplývá, že Ukrajinci, čistě odhadem, spáchali 2% všech trestných činů. Což je v poměru k populaci zhruba podobná hodnota, neboť v české populaci spáchalo trestný čin 1,7% občanů. Dalo by se tedy říci, že Ukrajinci se u nás chovají stejně nezákonně, jako samotní Češi.
Přijde snad ještě někomu, že jsme národ zlodějů? Této nálepky jsme se konečně po letech zbavili doma i ve světě. Už snad nikdo Čechy za národ zlodějů nepovažuje. Doufám. Přitom stejnou optikou, jakou se díváme na Ukrajinské uprchlíky, bychom stále národem zlodějů a kriminálníků být měli. Přičemž Česká republika se co do míry kriminality řadí mezi nejbezpečnější země, kdy jsme přeskočili například i Japonsko nebo Kanadu, kteréžto země jsou považovány za jedny z nejklidnějších na světě..
Přestaňme si hrát na to, že Ukrajinci nám přišli zdevastovat a rozkrást republiku. Přiznejme raději, že i oni jsou lidé, národ. A že v každém národu je nějaká část kriminálníků. Přestaňme zevšeobecňovat a házet všechny do jednoho pytle. Možná bychom se sami divili, jakou „léčbu“ by těmto zneužívačům dali slušní Ukrajinci, kdyby jim předhodili jejich kriminální spoluobčany.
A ještě k těm chudým starým lidem: Kdo pracuje s lidmi, například pošťáci, ten vám potvrdí, že skutečně v populaci jsou důchodci, kteří žijí z ruky do huby. Takoví, kterým po zaplacení nájmu, léků a energií zbývá pár korun na živobytí. Ale ti samí pošťáci vyjmenují ony chudé důchodce na prstech jedné ruky, ačkoliv starých lidí znají stovky. Poněvadž se také jedná o nižší procenta celkové populace, i přesto, že data udávají, že příjmovou chudobou je ohrožena třetina seniorů žijících sami. Ale hranice chudoby je v tomto případě nastavena poměrně velkoryse na zhruba 24 669,- Kč, což na skromnější žití obvykle stačí. Někteří však bohužel s příjmy klesnou ještě níž. A to je právě to procento lidí, kteří skutečně strádají a nemají na živobytí. Ale tvrdit, že všichni senioři se mají mizerně, je skutečný argumentační faul, protože většina se jich má dobře a poslanec Síla si tak opět jen vybral ty největší extrémy.
Negeneralizujme, nezevšeobecňujme, neházejme všechny do jednoho pytle. Kolektivní vina je nesmysl. Jedná se vždy o chyby jedinců, nikoliv celé skupiny. Možná je těžké v konkrétní chvíli potlačit emoce, když partička opilých Ukrajinců demoluje dětské hřiště. Ale když se nám podobná situace vrátí jako bumerang, také nikdo nebude rád, když bude pykat za vinu někoho jiného. Mezi slušnými lidmi se vždy najde jeden gauner, který pokazí reputaci ostatním. A lidé to tolerují, dokud se to netýká jich samotných (třeba motorkáři nebo metalisti vědí, o čem mluvím). Jenže záměrně vybírat extrémy a házet je i po slušných lidech je diletantství nejhrubšího zrna. Z úst zvoleného poslance je to skutečně na pováženou. Tím spíše, že poslanec za SPD to jistě často schytává neprávem za extremistické výroky předsedy či jiných, hlasitých členů. Musí tedy sám dobře vědět, jaké to je.
