Článek
Když se 28. prosince 1988 z dráhy v Kunovicích poprvé odlepil prototyp letounu L-610, byl to svátek československého letectví. Po fenomenálním úspěchu „malého“ Turboletu L-410, který létal od sibiřské tajgy po africké pouště, přišel jeho velký bratr. L-610 byl robustní dvoumotorový turbovrtulový stroj pro 40 cestujících, s přetlakovou kabinou a schopností přistávat na louce. Byl konstruován na míru pro obrovský trh sovětského Aeroflotu, který potřeboval vyměnit stovky dosluhujících Antonovů An-24. Měli jsme v ruce miliardovou zakázku a produkt, který snesl srovnání se západní konkurencí jako ATR nebo Dash.
Jenže přišel rok 1989. Trh RVHP se zhroutil, Aeroflot neměl peníze a zaručený odbyt se vypařil. Let Kunovice stál před volbou: zavřít krám, nebo letadlo „pozápadnit“. Čeští inženýři dokázali nemožné. Během několika let přepracovali stroj na západní standardy, osadili ho americkými motory General Electric a avionikou Collins. Vznikla verze L-610G. Letoun létal skvěle, byl odolný, levný na údržbu a ideální pro regionální linky. V roce 1997 se dokonce předvedl na aerosalonu v Paříži. Zdálo se, že vyhráno. Stačilo jen rozjet sériovou výrobu a začít prodávat do světa.
Místo toho přišla katastrofa jménem privatizace. Zadluženou továrnu koupila americká firma Ayres Corporation. Slibovala hory doly – kapitál, marketing v USA, prodej desítek kusů. Realita? Američané nejenže výrobu nerozjel, ale sami zkrachovali. Projekt L-610 stáhli ke dnu s sebou. Unikátní přípravky, formy a rozpracované draky letadel, do kterých stát a lidé investovali desítky let práce, byly v roce 2006 sešrotovány. Bylo to, jako byste vzali hotové Ferrari a poslali ho do lisu, protože nemáte na benzín.
Je to jedna z největších tragédií našeho průmyslu. Podívejme se na Brazílii. V téže době tam firma Embraer začínala s podobnými letadly. Stát ji podržel. Dnes je Embraer třetím největším výrobcem letadel na světě a chloubou brazilské ekonomiky. My jsme měli stejnou startovní čáru, možná i lepší inženýrské zázemí. Ale chyběla nám koncepce. Stát v 90. letech neviděl v letectví prioritu, nechal rodinné stříbro napospas trhu, který v tomto odvětví bez státní podpory nefunguje.
Dnes, když letíte z Prahy do Ostravy nebo Vídně, nasedáte do francouzského ATR nebo kanadského Bombardieru. Přitom jsme v tom mohli sedět v českém letadle. L-610 mohlo být běžným pohledem na evropských letištích. Kunovice mohly zaměstnávat tisíce lidí ve vývoji high-tech technologií. Zůstalo jen pár prototypů v muzeích a hořká pachuť z toho, že jsme si vlastními chybami a naivitou podřízli větev, na které jsme mohli sedět jako letecká velmoc.
Otázka do diskuse: Měl stát v 90. letech aktivně zachraňovat strategické podniky jako Let Kunovice (i za cenu dluhů), aby udržel know-how, nebo bylo správné nechat je padnout, pokud si na sebe nedokázaly vydělat samy?
Zdroje:
- Popelář, Petr: Historie letounu L-610.
- Archivní materiály Leteckého muzea Kunovice.
