Článek
Když v roce 1889 zakládal Karl Wittgenstein v Kladně novou huť a pojmenoval ji po své manželce Leopoldině (Poldi), netušil, že tvoří globální značku. Poldi nebyla jen tak ledajaká fabrika. Specializovala se na „ušlechtilé oceli“. Zatímco jinde chrlili tuny obyčejného železa, v Kladně vznikaly slitiny pro chirurgy, puškaře a letecké motory. Logo s hlavou paní Poldi se stalo zárukou kvality, podobně jako hvězda Mercedesu.
Kladenská ocel byla všude. Jsou z ní vyrobeny nosníky slavného mostu Harbour Bridge v Sydney. Byla v klikových hřídelích německých ponorek i spojeneckých letadel. Ještě v 80. letech byla Poldi gigantem, který vyvážel do 60 zemí světa. Měli jsme unikátní technologie, vlastní výzkum a tisíce chlapů, kteří uměli u vysokých pecí čarovat. Byla to „matka živitelka“ celého regionu.
Pak přišel rok 1993 a privatizace. Vláda hledala nového majitele a našla architekta Vladimíra Stehlíka. Muže, který sliboval zázraky, ale přinesl zkázu. Vznikla společnost Bohemia Art. Stehlík měl velké oči, ale prázdné kapsy. Huť zadlužil, peníze mizely v neprůhledných transakcích a megalomanských projektech, zatímco dělníci nedostávali výplaty. Poldi, která přežila císaře pána, Hitlera i komunisty, klekla.
Byl to pád do propasti. Výroba se zastavila, pece vychladly. Unikátní provozy, kde se tavil titan a speciální slitiny, byly rozkradeny nebo zničeny. Know-how, budované sto let, se rozprchlo do světa. Dnes je areál Poldi (až na pár menších fungujících provozů) smutným mementem. Rozpadlé haly připomínají válkou zničené město. Zloději kovů vytrhali kabely i koleje.
Je to příběh o tom, jak snadné je zničit tradici. Poldi mohla být středoevropskou ocelářskou jedničkou, dodávat pro automobily i kosmický program. Místo toho se stala symbolem tunelování. Ocel, která nerezavěla, nakonec podlehla korozi lidské chamtivosti.
Otázka do diskuse: Byl pád Poldi Kladno nevyhnutelným důsledkem ztráty východních trhů a zastaralé technologie, nebo šlo o cílenou likvidaci konkurence ze strany západních ocelářských gigantů za pomoci nastrčených českých privatizátorů?
Zdroje:
- Mrázek, Otakar: Vývoj průmyslu v českých zemích.
- Archivní zpravodajství ČT o kauze Stehlík a Bohemia Art.
