Článek
Když se v roce 1958 na světové výstavě EXPO v Bruselu otevřel československý pavilon, návštěvníci nevěřili vlastním očím. Uprostřed expozice stál stroj, který nevydával ohlušující rány typické pro tkalcovny, jen tiše syčel a chrlil látku neuvěřitelnou rychlostí. Byl to první vzduchový tryskový stav na světě. Jeho otcem byl Vladimír Svatý, liberecký konstruktér, který o pár let dříve přišel i s variantou vodního tryskového stavu. Jeho myšlenka byla geniálně prostá: proč mechanicky mlátit do těžkého člunku, aby protáhl nit osnovou, když to samé dokáže udělat kapka vody nebo proud stlačeného vzduchu?
Byl to technologický skok srovnatelný s přechodem od vrtule k proudovému motoru. České stavy byly menší, lehčí, mnohonásobně rychlejší a energeticky úspornější než cokoliv, co měla konkurence v Anglii, Německu nebo USA. Textilní baroni ze Západu stáli ve frontě. Československo mělo v rukou patent, který mohl zemi zajistit dominantní postavení v textilním strojírenství na desetiletí dopředu. Podnik Elitex a Zbrojovka Vsetín nestíhaly vyrábět.
Jenže pak vstoupila do hry krátkozraká politika centrálního plánování a hlad po valutách. Místo abychom si technologii žárlivě střežili, masivně investovali do rozšíření výroby a válcovali trhy vlastními stroji pod značkou „Made in Czechoslovakia“, rozhodl stát jinak. Začaly se prodávat licence. Know-how koupily japonské firmy (Nissan, Toyota) a západní koncerny. Získaly tak zkratku k technologii, jejíž vývoj by jim trval roky. Naše licence jim ušetřily čas i peníze na výzkum.
Japonci, pověstní svou precizností, český vynález vzali, vylepšili materiály, osadili modernější elektronikou (kterou my jsme neměli) a zaplavili svět. Československo sice inkasovalo peníze za licence, což krátkodobě vylepšilo bilanci státního rozpočtu, ale ztratilo strategickou výhodu. Z pozice technologického lídra, který určuje směr, jsme se postupně stali „jen“ jedním z výrobců. V 70. a 80. letech už japonské tryskové stavy dominovaly a my jsme jim těžko konkurovali – paradoxně stroji, které fungovaly na našem principu.
Příběh tryskových stavů není příběhem krachu, ale příběhem předčasně prodaného vítězství. Je to ukázka toho, jak česká hlava dokáže vymyslet revoluční řešení, ale český stát ho nedokáže globálně zobchodovat tak, aby z něj těžil dlouhodobě. Vladimír Svatý patří do panteonu světových vynálezců, jeho jméno by mělo znát každé dítě. Změnil způsob, jakým se obléká lidstvo. Je však hořkou ironií, že plody této revoluce sklidili především akcionáři v Ósace a Curychu, nikoliv občané v Liberci.
Otázka do diskuse: Je v pořádku, když malá země prodává své patenty velmocem, aby získala rychlý kapitál, nebo by měl stát strategické vynálezy držet pod pokličkou a budovat národní šampiony? Jak to vidíte?
Zdroje:
- Jirásek, Jiří: Vladimír Svatý a český sen o tryskovém stavu.
- Historie n.p. Elitex a Zbrojovka Vsetín.
